VLAŠTOVKA

Ze všech volných ptáků má nejblíže k člověku a přidružila
se k němu svým celým životem. Původně hnízdila ve ska-
lách. Hnízdo si staví ve chlévech, na lampách, na zavěše-
ných prkýnkách ve stájích, v místnostech, chodbách a na
trámech. Hnízdo je jako půlka míče, svrchu otevřené, sle-
pené z bláta a zpevněné stébly. Uvnitř je měkce vystláno.
Větším městům se vlaštovky vyhýbají. Nejčastěji se usazují
na vesnicích a na samotách. Člověka se nebojí.
Vlaštovka má vršek těla kovově modrý, vespod je bílá.
Sameček má rezavější čelo a bradu. Nápadný je dlouhý
ocas, vidlicovitě vystřižený. Proto je vlaštovka bystrý a vytr-
valý letec. Má rozeklaný zobák, aby mohla v letu snadno
chytat hmyz. Vlaštovky vyhubí velkou spoustu much a tím
jsou neobyčejně užitečné.
Sedají na drátech a švitořivě zpívají. Za špatného počasí
sbírají hmyz na hladině rybníka. Před deštěm se sníží tlak
vzduchu a hmyz se snáší k zemi;kde hledá úkryt. Proto i vlaš-
tovky v té době létají nízko nad zemí.
Objevují se u nás v první polovině dubna, obyčejně přes
noc. Na podzim se houfují ve velikých hejnech a přespá-
vají v rákosí na rybníce. V září nebo v říjnu odtáhnou hro-
madně do rovníkové Afriky. Napřesrok se obyčejně vracejí
do loňského hnízda.