Tyto

závěry nijak nepřekvapily českého paleontologa profesora Oldřicha Fejfara z Přírodovědecké fakulty UK. Poukázal mimo jiné i na dřívější výzkumy neuropaleontologů, kteří studovali mozky dávno vyhynulých organismů, například práci německé paleontoložky Tilly Edingerové. Ta již v roce 1929 publikovala studii Fosilní mozky.
„Prokrvená blána pterosaurů mohla mít to, co ptačí křídla nemají, totiž nervové ovládání. Díky tomu mohli pterosauři velice delikátním způsobem ovládat svůj let různými svalovými stahy a pozicí blány.