Jedním z největších nepřátel Františka Antonína Šporka (tedy kromě žirečských jezuitů) byl kancléř František Ferdinand Kinský. Špork mu vyčítal zaujatost v několika svých sporech, jež rozhodoval a jež se týkaly jeho dluhů. Když Kinský onemocněl - prý velice vážně - napsal mu Špork dopis (údajně "silný"), v němž mu vyčetl, že mu ubližuje, když věří nesvědomitému prokurátorovi a vyzval ho k projevu účinné lítosti, protože jeho, tedy Kinského těžkou nemoc nezpůsobilo ani tak stáří, ani tělesná slabost, ale - potlačování neviny. Pan kancléř se následkem toho dopisu naštval natolik, že vstal z lože a rychle se uzdravil. Procesy se rozjelo naplno, a byly to procesy z mnoha četných, všecky ty soudy prorostly Šporkovým životem a strávily velké množství jeho energie, a zaplnily stovky stran jeho korespondence. Do všeho se ještě zapletl jeho mladší bratr, což byl člověk duševně nemocný, psychopat se sklony k sadismu, který zavraždil svého štolbu a pokusil se otrávil i svoji ženu. Po dalším pokusu o vraždu (komorníka) začal vyhrožovat svému bratrovi a manželce, že je dá též zavraždit a jejich majetek zapálit.