ŽLUNA ZELENÁ

Nesmíme si ji splést se žluvou, se kterou má podobné
jméno. Je velká asi jako holub, celkově zelená, nahoře na
hlavě červená. Má nápadně dlouhý a silný zobák, kterého
užívá jako dláta. Dlabe jím do stromů. Zpod kůry nebo
ze ztrouchnivělého dřeva si vytlouká hmyz,jeho vajíčka, larvy
a kukly. Má drápy přizpůsobené ke šplhání po kůře a rýdo-
vací pera ocasu tuhá a zašpičatělá, aby se o ně mohla opírat.
Usazuje se ve smíšených a v listnatých lesích, v parcích,
ve starých sadech i v alejích. Není však tak dobrý tesař
jako strakapúd a používá starých děr strakapúdů a datlů.
Hnízdo, kteréje dost hluboké, mívá vysoko ve kmeni. V do-
bě hnízdění někdy prudce bubnuje zobákem do suchého
dřeva a působí tím drnčivý zvuk. Když spatří člověka, scho-
vá se za strom a jen hlavou vykukuje, jako by si hrála na
schovávanou. Jestliže ji vyplašíme, odlétá v obloucích a hla-
sitě volá : gly, gly, gly. . .
Požírá různý hmyz, ale hlavně mravence. Proto často se-
dává na zemi. V zimě se dobývá do mraveniště a vyhrabává
v něm zobákem díry, až tam celá zaleze. Pochoutkou jsou
pro ni i olejnatá semena.