Křesťanství se šířilo pro svůj feudální ráz „shora“ , za přímé podpory vládnoucí společenské vrstvy. Knížata měla zájem na likvidaci pohanství jakožto ideologické nadstavby odumírající rodové společnosti, a už proto podporovala křesťanství, tím spíše, že pomáhalo upevňovat její moc.
Křesťanství k nám přicházelo jednak ze západu, z říše východofranské, jednak z východu – říše byzantské. Poněvadž pronikání křesťanství z francké říše bylo spojeno s úsilím východofranckých králů o ovládnutí Velké Moravy a V. Morava měla čilé obchodní a kulturní styky s východní oblastí, požádal r. 862 velkomoravský kníže Rastislav byzantského císaře Michala III. o vyslání slovanské mise. Jejím úkolem nebylo uvedení křesťanství do země dosud pohanské, neboť křesťanství bylo na Velké Moravě v době Rastislava už rozšířeno. Šlo hlavně o upevnění církevní organizace a šíření vzdělanosti na našem území. R. 863 došlo k vyslání byzantského dvorského učence Konstantina (přijal klášterní jméno Cyril) a jeho bratra Metoděje na Velkou Moravu.