Ztracena ptacata

Mláďata se zpravidla snaží splynout s okolím, nejsou schopna letu, zejména u dravců a sov jsou patrné zbytky prachového peří a často se u nich můžeme rovněž setkat s obranným chováním, tj. klapáním zobáku a syčením, případně si mládě lehne na záda a brání se drápy a zobákem. Nemocný pták využívá úkrytů, zpravidla má načepýřené peří, přivřené oko, může špatně létat. Zraněný pták má na první pohled potíže s chůzí nebo létáním, případně krvácí. Pokud nalezneme sotva létající mládě, obyčejně postačí přemístit jej z frekventovaného místa (chodníku, silnice) a posadit na vyšší tlustou větev, aby bylo chráněné před kočkou nebo psem. Rodiče tak mládě snadněji naleznou a sami se o ně již postarají. Složitější situace nastává, pokud se jedná o nějak handicapovaného jedince. V případě, že jde o většího ptáka (labuť, čáp, orel, apod.), kteří jsou obranyschopní a mohou člověku způsobit i vážné zranění, je lépe o místě nálezu informovat referát životního prostředí městského či okresního úřadu nebo veterinární pracoviště. Menší ptáky, kteří potřebují naši pomoc a nejsou schopni nás poranit, nejsnadněji a nejšetrněji chytíme pomocí kusu látky, kterou přes něj hodíme.