UHELNÍČEK.

V jehličnatých lesích, hlavně ve smrčinách, najdeme
tento droboučký druh sýkorek, o mnoho menší než vrabec.
V týlu a na tváři je uhelníček bílý a také břicho má bělavé.
Uhelníček se mu říká pro uhlově černou barvu na temeni
hlavy.
S nesmírnou čilostí se pohybuje vysoko v korunách a ne-
ustále píská. Sbírá na stromech hmyz. Na podzim vybírá
semena ze šišekjehličnatých stromů. Přitom provádí hotovou
akrobacii i na nejtenčích větvičkách, podobně jako čížek na
olších a břízách. Na jaře uhelníček zpívá : dyvidy, dyvidy! Hnízdo má v dí-
rách na stromech i na zemi, dokonce i v myších dírách.
Mláďata vylétají z hnízda dost pozdě a už hodně veliká, velká jako staří.
Je to stálý pták a na podzim se potuluje v hejnech nejrůz-
nějších druhů sýkorek. Nedělá rozdílu mezi nížinami a ho-
rami. V lesích je velmi užitečný, protože chrání stromy před
mnoha škůdci. .