Dveře turbovýtahu se prudce otevřely. S tlumenými kletbami vyskočil ven McCoy, otočil se a díval se, jak se za ním dveře stejně rychle zavřely. Zdaleka nebyl omámený.
"Kostro!"
Doktor nijak nereagoval. Pomalu se otočil, překvapeně valil oči, jimiž bloudil po nablýskaných hučících panelech přístrojů lemujících kapitánský můstek. Když se pohledem zastavit na hlavní obrazovce, škublo to s ním a zůstal stát jako přimrazený.
"Ať se propadnu," lehce vyjekl, "já jsem opravdu ve vesmíru!"
Kirk vstal ze svého velitelského křesla a přistoupil k němu: "Doktor McCoy?"
McCoy se očima odtrhl od pohledu do hlubin vesmíru a ocitl se ve středu pozornosti na můstku. Zčervenal. "Omlouvám se, že vyrušuji, ale snažím se najít lodní nemocnici. Kdyby mi někdo mohl poradit..."
"Kostro!"
Doktor nijak nereagoval. Pomalu se otočil, překvapeně valil oči, jimiž bloudil po nablýskaných hučících panelech přístrojů lemujících kapitánský můstek. Když se pohledem zastavit na hlavní obrazovce, škublo to s ním a zůstal stát jako přimrazený.
"Ať se propadnu," lehce vyjekl, "já jsem opravdu ve vesmíru!"
Kirk vstal ze svého velitelského křesla a přistoupil k němu: "Doktor McCoy?"
McCoy se očima odtrhl od pohledu do hlubin vesmíru a ocitl se ve středu pozornosti na můstku. Zčervenal. "Omlouvám se, že vyrušuji, ale snažím se najít lodní nemocnici. Kdyby mi někdo mohl poradit..."
<< Home