Jako Klingon

nepociťoval nutnost nechávat si svou rostoucí rozmrzelost jen pro sebe. Z mála chabých možností, jak si ji odreagovávat, mu zůstávala výsada pouštět hrůzu na posádku Falchionu. Jeho podřízení se nenudili a nezlobili o nic méně než on, a navíc neměli na kom si vybít špatnou náladu. První měsíce dlouhého letu na Belonnii strávili častými rozmíškami a hašteřením, jež nutně ústilo do fyzického násilí. Z něho vyplývající úmrtí pak poněkud uvolňovala prostor v přecpaných kabinách pro posádku, a tak nejméně snesitelné napětí klesalo. Koncem prvního roku této cesty se zbývající příslušníci posádky mrzutě smířili s monotónním hlídkováním v kvadrantu vesmíru, který obsahoval jednoho bílého trpaslíka, dvě žluté hvězdy bez oběžnic, 4020 asteroidů o takových rozměrech, aby si zasloužily zakreslení do mapy hvězdné oblohy, a kometu, která se tu pravidelně objevuje vždy jednou za 845 let.
451.