Kapitán James T. Kirk
z lodi Spojených států Enterprise ztuhl jako mrtvola, když viděl, že mu na prsa míří phaser. Oba jeho druhové se chovali jako on. Zbraň působila velikým dojmem. Na nablýskaném kovovém povrchu se skvěly jako šperky ústí energetických hlavní, pulsující v hypnotizujícím rytmu. Tvář za phaserem se ani nepohnula.
"Přicházíme v míru," prohlásil klidně kapitán. Měl nižší a statnější postavu než muži po jeho boku, ale působil velitelsky, spíše díky síle své osobnosti než pro zlatou stužku na kabátě. Kirk se usmál co nejpodmanivěji a na znamení přátelství otočil dlaně obou rukou vzhůru. Jeho statná postava, stojící v cestě, však nedávala najevo, že by hodlal ustoupit. Kulatý obličej muže s phaserem se zlobně svraštil a jeho ruce pevněji sevřely zbraň. Úzký průchod zůstával i nadále přehrazen.
Jeden z Kirkových druhů, starší muž v modrém, nadhodil: "Což takhle říct, zaveďte mě k svému veliteli?"
"To není moc originální, Kostro."
"Přicházíme v míru," prohlásil klidně kapitán. Měl nižší a statnější postavu než muži po jeho boku, ale působil velitelsky, spíše díky síle své osobnosti než pro zlatou stužku na kabátě. Kirk se usmál co nejpodmanivěji a na znamení přátelství otočil dlaně obou rukou vzhůru. Jeho statná postava, stojící v cestě, však nedávala najevo, že by hodlal ustoupit. Kulatý obličej muže s phaserem se zlobně svraštil a jeho ruce pevněji sevřely zbraň. Úzký průchod zůstával i nadále přehrazen.
Jeden z Kirkových druhů, starší muž v modrém, nadhodil: "Což takhle říct, zaveďte mě k svému veliteli?"
"To není moc originální, Kostro."
<< Home