"Buďte bez obav, hned seženu bezpečnostní síly, aby vám ukázaly cestu." Kirk se záměrně snažil působit věcně. Stranou Uhura něco tiše šeptala do interkomu.
"Pěkně vám děkuji." Pozornost McCoye se soustředila na Kirkovu tvář. "Vzpomínám si na vás."
Kirk trochu ožil, ale vzápětí zase posmutněl, když McCoy pokračoval: "Byl jste na nemocničním oddělení, když jsem se probral. Musíte být kapitán Kirk." A podal mu ruku na pozdrav.
Kapitán obřadně potřásl rukou svému lodnímu šéflékaři. McCoy si nadále uvědomoval, že ho sleduje posádka, a tak se nervózně porozhlédl a rychlým pohledem přejel po neznámých obličejích. "Nechtěl jsem působit potíže. Vlastně jsem se ztratil, když jsem se snažil uhnout trochu stranou během toho zmatku při červeném poplachu."