"Ale z toho vzešlo i něco dobrého. Třeba dcera."
"Že jsem ale byl tatíček," opovržlivě procedil McCoy. "Když jsem si celé nekonečné roky vlastního dítěte ani nevšiml. Pohrál jsem si s jejich korespondencí. Je to milá mladá žena. Ale když jsem si poslechl ty záznamy, vím nejspíš o ní právě tolik, co věděl on, a to jsem se na ni nikdy nepodíval. Tohle bych tedy já nechtěl udělat, nechtěl bych se vypařit a nechat svou rodinu bůhvíkde." Zlost způsobila, že mu zdrsněl hlas. "Nechtěl jsem... ale udělal jsem to."
"Nemůžete hned odsuzovat, když neznáte okolnosti," nesouhlasila s ním Dysonová.