"Safra," zaklel, když postřehl bolestný výraz na tváři doktorky Dysonové. "Nesmím se divit, že mi nikdo nechce dělat společnost. Já jsem se opravdu nepokoušel být morbidní. Myslím si, že v určitém smyslu je pro ostatní ta má ztráta paměti horší než pro mne. Mně je dobře. To jen svět okolo mne se změnil a vy neustále pozorujete na mně ten rozdíl. Tak mi, prosím, odpusťte mé pokusy žertovat, jsou skutečně nevkusné."
"Jen se neomlouvejte." Roztáhla koutky úst k úsměvu. "Leda za to víno. Je příšerné." A s nechutí si prohlížela obsah sklenky.
McCoy se ušklíbl. "Paní doktorko, vy..."