"Naše královna,"

oznámil hrdě bývalý Kyron. "Působí opravdu královsky majestátně. Toužím po tom, až ji představím některé členy Nejvyšší říšské rady." Krkavcovy kulaté oči se zabodly do Spocka a klingonský hlas, již tak drsný, nabyl na drzosti. "Královna nás pobízí, abychom dobývali, ale já jsem naplánoval podrobnosti našich vítězství. Je spojena myšlením a ovládá naši vůli, a přece nemá žádnou skutečnou inteligenci. Neliší se od těch, kterým jsem kdysi sloužil."
Klingonský velitel zařičel smíchy a pokračoval v chůzi po obvodu doku. Tiše se pochechtával, dokud celá skupina nedošla ke skladišti pro lodní náklady. Bezpečnostní zařízení nebylo v provozu a nezamčenými, dokořán otevřenými dveřmi bylo možno snadno vejít dovnitř. Na zemi nebyly žádné lodní kontejnery na zboží.Leželo tam více než tucet ochromených humanoidů, bezohledně navršených na hromadu.
Velitel kopl do jednoho z nehýbajících se těl. "Tihle civilisti nám nemohou poskytnout žádné technické znalosti. Čeká je proto patřičný osud, stanou se krmením pro královnu. Naštěstí mohou nově zrození několik let žít, než se přemění, a čekat na příslušnou oběť." Přeměřil pohledem členy výsadku. "Nyní ovšem máme mladým co nabídnout, mnoho mozků. Nebudou muset čekat."