"Spocku!" Vulkánec se prudce obrátil. Okamžitě zamířil na Krkavce, jehož zbraň vychrlila rudé svazky paprsků, ale McCoy dál kráčel chodbou. Ačkoli paprsky mířily na Spocka, první důstojník palbu ihned neopětoval. O zlomek sekundy to odložil, a než zmáčkl spoušť, zamířil jinam. Dva svazky paprsků letící z opačných stran se střetly, prudce se rozzářily a zhasly. Krkavec se skácel k zemi. Spock zůstal stát.
Rozběhl se ke stěně, o kterou se opíral McCoy. "Pane doktore, jste poraněn?"
Po kratičkém mlčení se McCoy zachvěl, vydechl a narovnal se. "Ne, pane Spocku." Třel si spánek. "Jsem... cítil jsem jen... lehkou slabost, ale už je to pryč." Když Spock stále na něj upíral pronikavý pohled, dodal: "Opravdu, pane, jsem v pořádku."
"Vy jste ze svého phaseru nevypálil."
McCoy se ochable podíval na zbraň, kterou držel v ruce. "Ne, myslím, že jsem ztuhl." Znovu sebou trhl. "Říkal jsem vám přece, že jsem voják na baterky."