Spock si prohlížel cizince s modrou kůži, jehož tělo leželo tváří k zemí a tuhlo. Na zemi se válely rozdrcené zbytky jeho zbraně připomínající hračku, na niž drtivě dopadla jeho masivní hruď. "Že jste zaváhal, nebylo nerozumné. Vyložím vám to až pak." Chytil McCoye za loket a táhl ho chodbou rychle kupředu, aby se jim výsadek nevzdálil.
Když došli k ostatním, Uhura stáhla hlavu nazpět, když nejprve prozkoumala stanici za nárožím chodby a druhou soustřednou uličku stanice. "Všechno v pořádku, pane Spocku. Od nás vpravo je spojové středisko, jsou to ty třetí dveře."
Spock uchopil phaser a připravil se k palbě. "Jdeme dál, ale krajně opatrně."
Výsadek vešel do pusté uličky tvořící druhý soustředný okruh, a postupoval podél mírně se zakřivující stěny. Díky svému dokonalému sluchu Spock získal výstrahu, i když jen s předstihem pouhého zlomku sekundy. Byla to past a neměl dost času na to, aby na ni zareagoval.
Na obou stranách uličky se prudce rozletěly dveře. Ze zastíněných vchodů vyskákaly modré postavy a rychle jim přehradily uličku vpředu i vzadu. Ústup byl dokonale odříznut. Výsadek z Enterprise obklíčili ozbrojení Krkavci.
Jeden vysoký, velmi svalnatý cizinec pokročil před ostatní. Měl na sobě rozedrané zbytky klingonské uniformy. "Už tu na vás čekáme, pozemští červíci."