McCoy

si rukou protřel oči a zamyšleně se mračil. Po několika sekundách zvedl hlavu a podíval se Kirkovi do očí. Vrásky mu zvýrazňoval zmatek. "A jak se vlastně stal Spockovi ten úraz? Při tom útoku ho přece neporanili..." McCoy upřel svůj pohled dovnitř a pokračoval, jako by spíše mluvil sám se sebou. "Byl u mne v kabině, pořád něco povídal o paměťových okruzích a o čipech. A já jsem přitom do sebe lil tu příšernou Červenou novu."
"A nač si vzpomínáš pak?" neléhal Kirk.
"Na operační sál..." Už jsem si myslel, že je po Spockovi, když mu ruply játra." McCoy hovořil s jistou námahou. "Musel jsem potom dělat náramné šití, abych tu tkáň slátal."