"Doktor Cortejo."
V této nepřikrášlené poznámce Kirkovy uši rozeznaly jasné citové zaujetí. Tak přece jen Spock nevydrží všechno. "Ano, souhlasím. A také bych rád, aby se McCoy zase pustil do práce."
Spock pohybem víček naznačil výčitku, ale slovy Kirkově výkladu neodporoval. "Vypracovala doktorka Dysonová prognózu?" Bylo to poprvé, kdy se Spock přímo zajímal o McCoyův zdravotní stav.
"Čekala, až dostane definitivní výsledky neurologických testů," odpověděl Kirk. Každý, kdo nezná složité zákruty polovulkánské povahy; by mohl chápat jeho mlčení jako projev lhostejnosti, ale Kirk věděl, že spíše pravý opak je pravdou. Měl o něj takovou starost, že se ani neozýval. Vzpomněl si na to, jak si Spock potřísnil uniformu McCoyovou krví, a pocítil vůči prvnímu důstojníkovi bolestný soucit. "Teď půjdu do lodní nemocnice."
Jakmile vešel do laboratoře lékařského výzkumu, začal Kirk jasně vyciťovat, jaké tam vládne napětí. McCoy a doktorka Dysonová si ani nepovšimli, že přišel. Soustřeďovali se na údaje, které se před nimi vynořovaly na displeji počítače. Kirkovi nic neříkaly, ale pro oba lékaře měly nepochybně význam.