Když Kirk přišel do lodní nemocnice, Scotty dosud spílal dvěma ošetřovatelům, kteří ho tam přinesli. "Proč jste mě sem dovlekli kvůli takovýmuhle škrábnutíčku! Mám tam fůru práce." Služební kombinézu měl rozříznutou od kolena až do poloviny stehna a okraje tkaniny byly zbarveny sytě růžově. Když kapitán vstoupil, Scott se pokusil povstat a přitom bránil McCoyovi, aby mu krvácející ránu ošetřoval.
"Pane Scotte, jen si hezky sedněte. Dokud od vás nedostanu hlášení, nikam nepůjdete," velitelsky promluvil Kirk a upoutal natolik Scottovu pozornost, že lékařské ošetření mohlo pokračovat.
"Kapitáne, přišli jsme o šest sekcí ochranných štítů a stejnej počet jich sotva drží. Jeden štít na zádi, kterej chrání přímo talíř, se nám úplně poručil pod Suluovou phaserovou palbou. Ten klingonskej paprsek měl takovou sílu, že se zavrtal do stěny trupu tak hluboko, že se zastavil jen malej kousek od raketovejch motorů." Potom se odmlčel, aby vypeskoval McCoye, který mu odstřihával tkaninu v okolí rány. "Dejte si přece pozor, chlape! Ničíte mi bezvadný šaty!"
"A už je trhlina zacelená?" zeptal se Kirk.
"Jistě, kapitáne, ale prožili jsme pár ošklivejch chvilek," přiznával Scott. Ostatně jeho zranění o tom svědčilo.