27. července 1861 ! Právě včas, aby Verne nastoupil na loď a dostihl, utíkaje po dvou schodech ke studentskému bytu, sdílenému s manželkou Honorinou, narození svého prvého syna dne 3. srpna.
Doktor Bjelke, který se po všech událostech kolem Díry svatého Patrika stal na slovo vzatým znalcem díla i životopisu Julesa Verna, mi tyto závěry vesměs potvrdil. Pozn. red.
Vidíte tedy, že jsem měl plné právo přít se s Jyrrym třeba do krve - ovšem zdaleka jsem nevěděl, kam až nás celý malicherný spor kolem Vernova životopisu zavede.
Nechtěl jsem tedy nijak Jyrryho "vytrestat", ale naopak - léčit. Zjistil jsem totiž, díky tomu, že jsem lékařem duševních chorob, vážné příznaky vyčerpání svého pražského přítele. Jeho cévy začínaly, abych tak řekl, stárnout rychleji, než odpovídalo jeho skutečnému věku. Pil příliš mnoho černé kávy, příliš málo spal, užíval pořád všelijaké prášky - to víte, každý doktor je má vždycky po ruce, jednou proti spánku, podruhé pro spaní, proti bolesti hlavy, pro uklidnění ... Moderní věda přinesla s sebou kromě ohromných vymožeností i tuto neřest. Já si myslím, pane redaktore, že za sto let sice budou už vymýceny všechny hrozné, smrtelné choroby i tuberkulóza a rakovina, zato na jejich místo nastoupí jedna jediná: nemoc z přílišného užívání léků ...
Učinil jsem tedy diagnózu a zároveň návrh léčení: Jyrry musí alespoň na několik týdnů odpoutat mysl od svých lékařských starostí a pokud možno změnit prostředí. Jinak se z prvních varovných příznaků nespavosti, neklidu, chorobného třesu rukou a zapomnětlivosti vyvine zdlouhavá a obtížná choroba. Zjistil jsem tyto příznaky ostatně už při své první nedobrovolné návštěvě v nemocnici, kde se mne Jyrry ujal tak jako dosud nikdo nikdy v životě. Dovedu dobře rozlišit, kolik péče mi bylo věnováno jako lékaři a k tomu cizinci a kolik Jyrry přidal jako člověk člověku - a rozhodl jsem se, že mu jeho laskavost a dobrotu, kterou jsem ostatně viděl i u všech ostatních lékařů a sester, oplatím.
Ještě před druhou návštěvou vaší Prahy jsem jednal s ministrem školství naší malé republiky - je to náhodou můj přítel, také lékař - a odnesl si jeho závazný slib: jestliže přírodovědci reykjavícké univerzity zhodnotí Jyrryho práce o islandském jeskynním hmyzu jako cenný příspěvek k poznání naší vlasti, bude Jyrry pozván islandskou vládou prostřednictvím československých úřadů k několikatýdennímu, možná několikaměsíčnímu pobytu na Island s úkolem průzkumu jeskynních broučků.
Doktor Bjelke, který se po všech událostech kolem Díry svatého Patrika stal na slovo vzatým znalcem díla i životopisu Julesa Verna, mi tyto závěry vesměs potvrdil. Pozn. red.
Vidíte tedy, že jsem měl plné právo přít se s Jyrrym třeba do krve - ovšem zdaleka jsem nevěděl, kam až nás celý malicherný spor kolem Vernova životopisu zavede.
Nechtěl jsem tedy nijak Jyrryho "vytrestat", ale naopak - léčit. Zjistil jsem totiž, díky tomu, že jsem lékařem duševních chorob, vážné příznaky vyčerpání svého pražského přítele. Jeho cévy začínaly, abych tak řekl, stárnout rychleji, než odpovídalo jeho skutečnému věku. Pil příliš mnoho černé kávy, příliš málo spal, užíval pořád všelijaké prášky - to víte, každý doktor je má vždycky po ruce, jednou proti spánku, podruhé pro spaní, proti bolesti hlavy, pro uklidnění ... Moderní věda přinesla s sebou kromě ohromných vymožeností i tuto neřest. Já si myslím, pane redaktore, že za sto let sice budou už vymýceny všechny hrozné, smrtelné choroby i tuberkulóza a rakovina, zato na jejich místo nastoupí jedna jediná: nemoc z přílišného užívání léků ...
Učinil jsem tedy diagnózu a zároveň návrh léčení: Jyrry musí alespoň na několik týdnů odpoutat mysl od svých lékařských starostí a pokud možno změnit prostředí. Jinak se z prvních varovných příznaků nespavosti, neklidu, chorobného třesu rukou a zapomnětlivosti vyvine zdlouhavá a obtížná choroba. Zjistil jsem tyto příznaky ostatně už při své první nedobrovolné návštěvě v nemocnici, kde se mne Jyrry ujal tak jako dosud nikdo nikdy v životě. Dovedu dobře rozlišit, kolik péče mi bylo věnováno jako lékaři a k tomu cizinci a kolik Jyrry přidal jako člověk člověku - a rozhodl jsem se, že mu jeho laskavost a dobrotu, kterou jsem ostatně viděl i u všech ostatních lékařů a sester, oplatím.
Ještě před druhou návštěvou vaší Prahy jsem jednal s ministrem školství naší malé republiky - je to náhodou můj přítel, také lékař - a odnesl si jeho závazný slib: jestliže přírodovědci reykjavícké univerzity zhodnotí Jyrryho práce o islandském jeskynním hmyzu jako cenný příspěvek k poznání naší vlasti, bude Jyrry pozván islandskou vládou prostřednictvím československých úřadů k několikatýdennímu, možná několikaměsíčnímu pobytu na Island s úkolem průzkumu jeskynních broučků.
<< Home