Je třeba vysvětlit, proč "Jyrry" Kameník říká doktoru Bjelkemu zásadně příjmením: Bjelke se totiž jmenuje křestním jménem Gudmundur, což doktoru Kameníkovi připadalo trochu dlouhé a málo srdečné - doktor Bjelke si zase nepřál, aby byl oslovován "Gude", "Dure", nebo dokonce "Mundure", a tak zůstalo při "Bjelkem". Styk obou přátel tím není samozřejmě méně srdečný.
Nepřel jsem se - ale vrtalo mi to hlavou. Verne, můj oblíbený spisovatel, a na Islandu ? Nikdy jsem o tom nečetl ani neslyšel. Bjelke však už nepokračoval o tomto předmětu. Díval se, jak se Praha rozsvěcuje, jak se světélka odrážejí ve Vltavě a tříští se na jezech, poslouchal zpěv ptáků ve stromech kolem a mlčel. Byl to moc krásný večer, redaktore, jeden z nejhezčích, jaké nám Praha připravila.Na Island a Verna jsem však nezapomněl. Druhý den měl Bjelke schůzku s techniky Chirany, kde vyrobili ten přístroj, takže jsem mohl po práci zajít do Univerzitní knihovny a s gustem se tam v čítárně poštrachat ve všech životopisech slavného francouzského snílka. Samozřejmě že jsem se nemýlil: Jules Verne nikdy na Islandu nebyl. Navštívil sice všelijaké země, ale ostrov s mrazivým názvem Ledová země nikdy, a vůbec už ne před románem Do středu Země, před rokem 1864.
Bjelke přijal mou zprávu o literárněhistorickém průzkumu s úsměvem.