Thursday, August 10, 2006

Ano, opravdu jste lékař.

"Přesněji řečeno, jste šéflékař na lodi Enterprise."
McCoy si odkašlal. "Potom tedy musí Federace zoufale potřebovat pomoc. Já jsem přece rodinný lékař a ne nějaký chirurg. Krucinál, já přece nikdy nebyl dál než na Měsíci a teď na mně chcete, abych věřil, že..." Byl skleslý a vypadal zmateně. "Vždyť dosáhnout takové hodnosti by trvalo... celá léta. A vy jste přece říkala, že to byla celá léta." S pobledlou tváří se zeptal: "Kolik let?"
Tentokrát mu Dysonová odpověděla. "Od té doby, co jste byl na tom ranči, uplynulo dvacet pět let."
"Milá Georgia," řekl v posvátné hrůze. "To znamená, že je dnes ze mne stařec. Prožil jsem půl života a nic si z toho nepamatuju." Sklesl na lůžko a natáhl se. "A co jsem celou tu dobu dělal?"
"Podrobnosti vám teď vykládat nebudu, pane doktore," řekla Dysonová. "Ale kapitán Kirk vás dobře zná a bude vám moci podat lepší informace..." Houkání klaxonu přerušilo její slova. Do pokoje s vypnutým interkomem se vedraly zvuky poplachové sirény.
"Červený poplach, červený poplach. Všichni na bojová stanoviště."
"Už zase," zasténala Dysonová.