ŠESTNÁCTÁ KAPITOLA

"Wagnerova stanice hlásí, že nezaznamenala v tomto sektoru žádný cizí či federální vojenský transport." Spock stál v pozoru v kapitánově kabině a klidně hlásil špatnou zprávu muži sedícímu před ním.
"Sakra." Kirkovy pěsti pevně sevřely bílou věž. Od prvního útoku Krkavců nepokročila šachová partie, kterou rozehráli před několika týdny. Když měl tu nejhorší náladu, kladl si otázku, zda to vůbec někdy dohrají.
První důstojník přistoupil ke stolku a pozoroval postavení vyřezávaných figurek rozestavěných na křišťálových polích. "Nicméně útočné čluny Tennet pět jsou plavidla pro krátké vzdálenosti a nejsou schopna pronikat na vlastní pohon hluboko do vesmíru."
"Ať už tedy záznam existuje nebo ne, pravděpodobně je někde nablízku nosič schopný nadsvětelné rychlosti. Ten stín, který jste zachytil na senzoru..." Kirk umístil věž na jiné pole šachovnice a vzal černého jezdce. "A díky mé rádiové relaci ví, že jsme ten útok přežili." Kirk nechal Spocka, aby se zamyslel nad pozicí, odešel do ložnice, posadil se na okraj postele a stáhl si z nohy botu.
Spock upřené zíral na černého střelce, který se nyní ocitl v nebezpečí. "Maximální dolet výsadkových lodí by jim umožnil dostat se právě z dosahu plně fungujícího senzoru, jenže naše senzory teď pracují značně pod svou normální úrovní. Spolu s celkově sníženou rychlostí toto oslabení způsobuje, že by nosič mohl snadno uniknout našemu odhalení."