Poznámka

prvního důstojníka nikterak neuspokojila Kirkovy obavy. "A pokud ne, mohu začít s našimi přípravami na další útok proti nám. Zatím koulím očima na všechny strany, kde se co šustne."
"Pravidla pro hru se nedají obecně uplatnit pro realitu." Spock energicky odmítl přijmout představu štěstí. Ani Kirkovo legendární spoléhání se na příznivé náhodné faktory nemohly otřást Vulkáncovým pevným přesvědčením o platnosti zákona pravděpodobnosti.
"Nu, nejméně pár hodin ještě nepřijde žádná odpověď od ředitelky Frielové," řekl Kirk s úporným klidem. "Budu ve své kabině."
Spock zamířil opačným směrem, ale když zaslechl lehké kroky muže za sebou, ihned se zastavil. Rozhlédl se a rázoval zpět za úřadujícím šéflékařem. "Doktore Cortejo, požadoval jsem, abyste byl při pitevním hlášení přítomen."
"Aha, ano. Bohužel jsem se zdržel jinde." Doktor se otočil, ale Spockova břitká odpověď ho opět obrátila k prvnímu důstojníkovi.
"Nejspíš shledáváte, že jsou vaše nové povinnosti příliš náročné." Na Vulkáncově obličeji vládl smrtelný klid. "Je-li tomu tak, mohu pro vás zařídit to, že se vrátíte na svou bývalou funkci."
Cortejova ústa se mrzuté roztáhla. "Můj čas je vyhrazen pro živé. Nijak se nezajímám o hnijící maso."
"Na to, čemu vy osobně dáváte přednost, nesejde, a také v tom se mýlíte. Jestliže nebudeme věnovat dostatečnou pozornost těm cizincům, může nakonec z posádky této lodi zbýt jen to hnijící maso." Spock vtiskl Cortejovi do ruky tabulku s daty. "Z tohoto důvodu požaduji, aby uvedení pracovníci zaměstnaní léčením byli dočasně převedeni na práci při výzkumu cizinců."
"To je ale třetina všech mých lidí!" zvolal Cortejo s úžasem, když si prohlížel seznam.