"Přesně řečeno, dvacet sedm procent."
"Ale..."
"Máte možnost mou žádost odmítnout," řekl Vulkánec a v jeho hlase zaznívala břitkost meče. Když doktor již neodpověděl, podal mu pero.
Cortejo si tohoto gesta nevšímal a vytáhl vlastní. Načmáral na tabulku svůj podpis a strčil ji zpět prvnímu důstojníkovi. Na jeho tváři bylo lépe vidět, jak je mu to proti mysli, než pohrdání na Spockově. Bez dalšího slova se rozešli.
O pár sekund nato se rozevřely dveře pitevny a ven se vydral další silný výpar konzervační tekutiny. Dysonová vyhlédla ven do chodby a zpozorovala, jak o dvoje dveře dál Spock překračuje práh vědecké knihovny. Cortejo byl už pryč. "Čistý vzduch," houkla na Frazera, "uvidíme se později."
Neušla však víc než tři metry, když zpoza rohu chodby náhle vystoupil McCoy. Uchopil Dysonovou za loket a zavedl ji do místnosti v sousedství. "Máme se sejít na večeři, vzpomínáte si?"
Zavrtěla hlavou. "Promiňte, Lene, ale nebudu moci."
"Diano, vy jste přece celý den nic nejedla," namítal McCoy.
Pokrčila rameny. "Jsem úplně zahrabaná do zpráv z pitevny. Pod Spockem musí pracovat všichni badatelé i lékaři přes čas."
McCoy se znenadání zašklebil, "Počkejte chviličku. Cožpak nepatříte do mého oddělení? Jako šéflékař bych vám mohl nařídit..."
"Nesnažte se tu ohánět svou hodností," kárala ho Dysonová. "Vaši funkci nyní zastává doktor Cortejo." Škodolibě se usmála. "Na rozdíl od vás nemá ovšem odvahu odporovat Spockovi." Zahryzla se do rtu a opět rychle pohlédla do chodby. Ulevilo se jí, že tam nikdo není.