"To všechno jsem napsal já? Na palubě této lodi?" zvídal McCoy.
"Díky prostředkům Flotily mají vědecké laboratoře Enterprise technicky vyspělejší vybavení než to, co je běžně k dispozici v civilních ústavech. A díky povaze naší mise - průzkum nových oblastí vesmíru - narážíme na mnoho jevů, jež skýtají vynikající výzkumné možnosti. Je jen logické, že využíváme získaných údajů."
McCoy si prohlížel řadu titulů. "Inu, vypadají opravdu ohromně, ale stejně nemohu posoudit, zda mají cenu aspoň těch čipů, na kterých jsou zaznamenány." S pokrčenými rameny se odvrátil od počítače.
Při tomto projevu lhostejnosti Spockovi ztvrdly rysy. "Vaše dílo je dílem profesionála: vždy hodnotné, často inspirující a někdy přímo znamenité. Získal jste si daleko široko pověst lékaře a vědce právě díky těmto studiím."
"Děkuji vám, ale to, o čem mluvíte, není moje dílo. Jsem hoch z maloměsta, který byl na nejlepší cestě stát se rodinným lékařem. Ten Leonard McCoy, který tohle všechno napsal," mávl rukou k počítači, "již neexistuje. A třeba už nikdy existovat nebude."
"U vašeho druhu je jistě pochopitelná citová reakce na trauma," poukázal Spock na lidské slabůstky. "Neměl byste však dovolit, aby tyto city příliš zamlžovaly vaše vnímání. Ať už se vám paměť vrátí nebo ne, faktem zůstává, že jste Leonard McCoy. Tyto publikace jsou vaše."
"Dovoluji si nesouhlasit, pane Spocku," McCoy se před dalším zarazil. Připomněl si výjev na chodbě. "Pravděpodobně jsem již toho řekl dost. Dostávám se do bezprostředního rizika, že budu odmlouvat nadřízenému důstojníkovi."
Tato ústupnost způsobila, že Spock teď také působil poněkud povolněji. "Ujišťuji vás, že v žádné z našich dřívějších debat jsem nikdy nebyl veden podobnými úvahami." Pak na okamžik zaváhal a dodal: "Vždy jsem si cenil svobodné výměny myšlenek."
McCoy se zatvářil pochybovačně, ale zůstal u okraje stolku a hovořil dál. "Potom mě třeba vyslechnete s vulkánskou objektivností. Na vás přece nijak nepůsobí osobní zájem o lodního šéflékaře. Říkáte, že jsem týž Leonard McCoy, který se dal ke kosmické Flotile před dvaceti lety. Nuže, v tom máte částečně pravdu." Poklepal si na hruď. "Tohle je zajisté tělo starého muže. Myslím si sice, že není ve špatném funkčním stavu, ale pociťuji jistou strnulost a ochablost. Přece však identita je víc než tělesná existence. Osobnost vysvětluje značnou část našeho vnímání lidské bytosti jako konkrétního jedince. A osobnost utváří nahromadění paměti a zkušeností. S tím snad souhlasíte, ne, pane Spocku?"