"Vaše loď se musí vzdát, nebo zemřete!"
"Neodpovídejte, poručíku Palmerová," Kirk se opřel ve svém velitelském křesle a zahleděl se na obrazovku a na lodi, které se na ní nakupily. Při poloviční raketové rychlosti se Enterprise držela jen o něco před nejrůznějšími obchodními plavidly, dopravními loděmi a výzvědnými čluny.
"Nejsilnější z nich je pravděpodobně ta obchodní loď z Vegy," řekl poručík Kyle a ukázal, odkud přichází rádiový signál. "Je to renovované plavidlo, které utrpělo škody, ale zdá se, že jeho základní vybavení a výzbroj zůstaly neporušeny. Spolu se dvěma andorijskými výzvědnými čluny by mohlo způsobit nějaký obrat."
"Nesmíme utrpět žádné poškození," upozorňoval Scotty, který zvedl hlavu od propočtů ze strojovny.
"Jaká je maximální rychlost útočící lodi?" ptal se Kirk.
"Tři čtvrti raketové," podíval se na počítač Kyle. "Vyzvědači jsou o něco pomalejší."
"A co ten zbytek toho... loďstva?" Kirk si uvědomil, že by mohlo být nebezpečné, kdyby podcenil síly z obchodní stanice. Ve svém oslabeném technickém stavu by Enterprise neobstála, kdyby se všechny útočící lodi do ní pustily naráz.
Kyleovi to trvalo minutu, než zhodnotil možnosti ostatních lodí. "Většina z nich se ani nezmůže na větší rychlost než na polovinu raketové."
"Potom jim všem můžeme utéct," bručel Scotty. Nijak se nesnažil maskovat svou rozmrzelost.