Prohlásím,

" že mám sníženou odpovědnost. Korunní svědkyní budeš ty a dosvědčíš, že můj mozek nedovoluje, abych dělal lodního šéflékaře." McCoy se zamračil, když si uvědomil, že ho Dysonová přestala poslouchat. "Nejspíš tě celé dny neuvidím."
To znovu upoutalo její pozornost. V koutcích úst jí zacukalo. "Už jsi mě viděl dost."
McCoy se zapýřil, ale zachoval si nevinný výraz s očima dokořán, i když mu oči sjely z její tváře dolů. "Jsem šéflékařem na této lodi a je mou povinností zblízka dohlížet na příslušníky posádky."
Dysonová potlačila smích. "Najednou jsi zase zpátky u Flotily. Poslouchej mě, velící důstojníku McCoyi..."
Ale nedopověděla to, protože se náhle objevil kapitán Kirk. "Už běžím, kapitáne." Chvatně zamkla polní krabici a vzala ji ze stolu.
"Třeba bych mohl pomoct..." McCoy pokročil kupředu, aby ji doprovodil, ale vtom se vymrštila Kirkova ruka. Ocelovým sevřením ramene McCoyovi zabránil v odchodu.