Můj drahý kabinový počítači,

tento dým pochází z pohřební hranice. Rozhodně tu porušuji předpisy. Jenže jakmile krátké vzplanutí na tácu skončilo, počítač se zase odmlčel.
Teď už spaní vůbec nepřicházelo v úvahu. McCoy byl tak otřesený, že nemohl dělat ani nic jiného. Kdyby zůstal vzhůru, začaly by se na něj valit výčitky, litanie hněvu a lítosti, které mu připadaly skoro jako staří kamarádi. Doktor nejistými kroky zamířil k malému sekretáři a otevřel dvířka. Ten zázrak by měl přivodit riskelský mescal. Uchopil třesoucí se láhev oběma rukama a hbitě naplnil objemnou skleničku až po okraj bledě červenou tekutinou.
"Na vody Lethé!" Jediným hltem vyprázdnil polovinu skleničky. Na vteřinku se jeho tělo křečovitě stáhlo, když mu hrdlem projel žhavý oheň. Nápis na vinetě Červená nova opravdu nelhal. Avšak než stačil vypít zbytek, rozezvučel se bzučák dveří a oznámil, že sem jde návštěva. Dobrá. Čím více se rozptýlím, tím lépe. "Dále."
Do místnosti vstoupil Spock. První důstojník měl ruce přeplněné svazky záznamů z počítače a tabulkami posetými údaji. Působil velmi soustředěně, jakoby pohroužen do sebe, jako vždy, když se opravuje loď. Spustil příval technického žargonu bez jakéhokoli úvodu. Při takovýchto příležitostech má sklon nemyslet příliš na lidské společenské konvence.