opozoru. Určitě mu bylo vidět na výrazu tváře, jak se přemáhá. Dysonová o ni letmo zavadila pohledem. "Jen ještě vydržte pár minut, kapitáne, a pak si pohovoříme." Pokynem mu dala najevo, aby za ní vyšel z jednotky intenzívní péče ven, a při chůzi stále něco zapisovala. Když došli do její pracovny, měla už tabulku s údaji zcela vyplněnou.
Dysonová snížila hlas, když diktovala do přístroje: "Počítači, vyhledej tyto údaje o pacientovi Leonardu McCoyovi." A do otvoru na stole vložila vyplněno tabulku.
"Čtu. "