Reakcí

bylo jen nepatrné zamžikání řas. "Kostro, vzbuď se!" Kirk se snažil, aby jeho slova zněla jako rozkaz, ale vyznívala spíše jako prosba.
Ztuhlé tělo, nabývající vědomí, se začalo měnit. "No tak, vzhůru," dorážela Dysonová a začala ho poplácávat po tvářích. "Probuďte se a zatočte se mnou za to, že mlátím nemocné."
Pacient zamžikal silněji a potom otevřel víčka. McCoy sténal, ale hleděl na ně jasným a upřeným pohledem. "Co se stalo?" Spíše než hlas to bylo zaskřehotání.