Předpokládá se, že znám tyhle lidi a tuhle loď. Jsem tu už léta. Už nikdy se nevrátím domů.
Měl pocit, jako by se mu před nohama rozvírala propast a při pohledu do jejích hlubin se ho začínala zmocňovat závrať.
"Jste unavený," řekla Chapelová a v těch slovech byl i soucit.
"Jsem starý," trpce odpověděl McCoy, i když si sám nemohl připustit, že zdánlivě přes noc o tolik zestárl.
"Čtyřicet osm není tak strašný věk," ostře odsekla sestra. McCoy překvapeně hleděl na prudkou změnu tónu. Chapelová si ho prohlížela s chladným výrazem. "A po Enterprise lítáte na takového staříka příšerně ostrým tempem."