Co opravdu obzvlášť
přesvědčivě dokazovalo, že ztratil paměť, bylo to, že se díval na vlastní jméno na štítku, který jakživ předtím nespatřil.
Dysonová užila, kód k otevření dveří a chvíli věnovala výkladu, jak se s ním pracuje. Potom ho uvedla dovnitř. Zařízení připomínalo to, které viděl v kapitánové kabině. Vnější místnost sloužila jako studovna a měl v ní stolek, židle a police. Za sítěnou přepážkou pak měl menší prostor na spaní. Na rozdíl od Kirkovy kabiny tady panoval nepořádek. Po podlaze se válely kusy oděvu, na policích ležely nazdařbůh rozházené papíry a pásky. Četné rostliny hynuly.
"To jsem vždycky tak nepořádný?" zeptal se McCoy a s nechutí pozoroval změt.
Dysonová užila, kód k otevření dveří a chvíli věnovala výkladu, jak se s ním pracuje. Potom ho uvedla dovnitř. Zařízení připomínalo to, které viděl v kapitánové kabině. Vnější místnost sloužila jako studovna a měl v ní stolek, židle a police. Za sítěnou přepážkou pak měl menší prostor na spaní. Na rozdíl od Kirkovy kabiny tady panoval nepořádek. Po podlaze se válely kusy oděvu, na policích ležely nazdařbůh rozházené papíry a pásky. Četné rostliny hynuly.
"To jsem vždycky tak nepořádný?" zeptal se McCoy a s nechutí pozoroval změt.
<< Home