Saturday, November 11, 2006

Dysonová ho však jemně zatlačila zpět do kabiny. "Ne, zpropitné ode mne dostanete vy: půjdete se hezky vyspat." Dveře mu zaklaply před nosem a doktorka byla pryč.
McCoy vzdychl a mužně se otočil, aby čelil čekající prázdnotě.
Chodil z jednoho konce na druhý, pohrával si s tlačítky, jež mu předvedla Dysonová, ale chudý repertoár knoflíků a barevných kontrolek ho záhy znudil. Zalil květiny, ale nedovedl se přimět k tomu, aby ze sebe stáhl šaty. Rád by poklidil ty papíry a pásky, ale neměl ponětí, kam je má uložit, a tak se spokojil tím, že kupičky jen úhledně urovnal.
Když tak vyčerpal veškerou možnou činnost, svlékl se a opatrně ulehl na nerozestlanou postel. Ačkoli byl unavený, spánek se mu vyhýbal. Jen silou vůle přemáhal pokušení převalovat se z boku na bok. Místo aby se cítil odpočatější, měl pocit, že se mu svaly naopak napínají. Začínal se ho zmocňovat neklid a nevěděl proč.