"Dobrý den, pane Spocku. Nebo bych měl spíše užít vaší vojenské hodnosti?" Důstojník na něj hleděl zpříma, takže pozdrav byl asi jak se patří.
"Na Enterprise zastávám jak funkci prvního důstojníka, tak vědeckého důstojníka, a hodností jsem korvetní kapitán." Spock pokračoval ve výkladu s vážným výrazem, který jen zvyšoval McCoyův zmatek. "Tu a tam bývám touto hodností označován, ale obvykle mě tak oslovují mladší důstojníci. Nebo i starší, ovšem jen při formálním styku." Na doktorové tváři svitl slabý zákmit pochopení. "Pane Spocku je zcela vhodné," uzavřel výklad Spock.
Doktorovi se trochu ulevilo. "Mám totiž potíže s pamatováním jmen, a tak je pro mne snadnější, když je méně titulů. Dnes ráno jsem povýšil jistého řadového příslušníka na poručíka." McCoy se odmlčel a s údivem pozoroval, jak rozmanitá zelenina a v jakém množství rychle mizí ze Spockova talíře. "Fakticky tady na té vaší Enterprise prožívám jakýsi kulturní šok. Mám jen nepatrnou povědomost o kosmické Flotile... tedy měl jsem před dvaceti pěti lety..."
Spock reagoval klidně. "Ovšem. Flotila, to je svět sám pro sebe. Na nezasvěcené může působit podivně. Když jsem odešel z Vulkánu, měl jsem také takový pocit." Jakmile se podstatně snížila zelená hora na jeho talíři, objevila se na tácu pořádná sklenice. Spock si z ni usrkl trochu temně oranžové tekutiny.