"A proto jste sem přiběhl?" McCoy se líně natáhl a vystrčil nohy ven z postele. Měl na sobě běžné služební kalhoty, ale jeho obnošený svetr pamatoval jeho dny v civilu. Natáhl se na podlahu pro boty.
"Dělal si o vás veliké starosti." Kirk nepochyboval o tom, že první důstojník mu sděloval, jak má na srdci McCoyovo dobro. "Starosti?" zeptal se McCoy. "O čem to hovoříte? Je to Vulkánec."
"Je to ale také zpola člověk," hlasitě promluvil Kirk a formuloval to, co žádný z obou jeho přátel nikdy neřekl. "A ta jeho lidská půlka vás má velmi ráda, i když ta vulkánská mu nikdy nedovolí, aby to přiznal."
"Myslím, že tohle odpovídá Kostrovi McCoyovi," zavrčel McCoy, když vstával, aby se postavil před kapitána. "Ostatně na tom teď už tolik nezáleží."
Kirkovy oči bloudily po změněné kabině. Začínal lépe chápat, proč je Spock tak neklidný. Přešel k řadě uměleckých předmětů a vzal do ruky vyřezávanou hlavičku z kamene. "Tohle byl dar od Velkého vládce Akaara z Capelly IV. Mezi jeho lidmi jste prožil několik měsíců. Nynějším vládcem je Leonard James Akaar, který má jméno po nás obou. Rodil jste ho, zachránil jste život jemu i jeho matce." Podal plastiku McCoyovi, aby si ji prohlédl. Když doktor neučinil žádný pohyb, aby ji od něho vzal, Kirk ji zase dal zpátky na její význačné místo na horní poličce.
Další předmět, který vzal do ruky, byl malý drsný kámen. "To ani tak není suvenýr. Jenže Vulkánec si na turistické nákupy nepotrpí." Podržel si červený kámen proti světlu. "Na Vulkánu jste mi zachránil život. Ostatně nebylo to poprvé." Vyhodil kámen do vzduchu.