Tuesday, April 10, 2007

Spock

"...Tvor ochromuje svou oběť pouhým škrábnutím svých pařátů. Potom jí rozdrtí vršek lebky zobákem a vytažený, ještě čerstvý mozek celý zhltne, jako když se vyloupne jádro z ořechu. Tělo slouží za potravu..."

V tom okamžiku přestal Spock zaznamenávat McCoyovo vyprávění, neboť věděl, že lidé v zasedacím sále reagují na jeho výklad spíše citově. Šéfinženýr Scott byl o odstín bledší než jindy. Uhuře se hrůzou rozvíraly tmavé oči. McCoyův popis ohromil i Frazera a doktorku Dysonovou.
Kapitán Kirk, který předsedal v čele stolu, naslouchal až do odmlčení klidně. "McCoyi, říkal jste, že ten člověk nebyl duševně zdráv..."
"Řekl jsem že jsme si mysleli, že není duševně zdráv," opravil ho McCoy. "Ale to bylo tím, že popisoval cizí tvory, které nikdy předtím neviděl. Protože však ti tvorové existují, je možné, že mluvil pravdu."
Kirk neochotně kývl hlavou. To, co až dosud slyšel, se mu nelíbilo. "A s kterým z těch dvou druhů jsme se tedy setkali?"
"Existuje jen jeden druh," řekl klidně Spock a znovu spustil záznam.
"Jakmile tvor mozek spolkne, začíná jeho metamorfóza, podobně jako je tomu s housenkou bez kukly. Barva kůže se mění ze zelena na modrou a porost hlavy tmavne. Až skončí přeměna, začne hovořit hlasem své oběti."
"Tomu nevěřím," vykřikl Scotty. "Ten chlap nejspíš chytil kosmické šílenství!"
"Ne, teoreticky to možné je," řekl vzrušeně Frazer. Původní zděšení u něho záhy začala přemáhat badatelská zvídavost. "Popsané fyziologické změny znamenají podstatný zásah do biochemické skladby organismu. Zelení Krkavci - larvální stádium - mají v lebeční spodině orgán, který sytí tělo aminokyselinami. Mohl by začít produkovat DNA z mozku oběti. Tak by se okopírovaly všechny staré spoje a přitom by zároveň vznikl zcela nový mozek."
Dysonová byla také vzrušená. "Neobvyklá koncentrace neuronů v levé mozkové komoře by mohla vytvářet jakousi prázdnou disketu očekávající informace. Jakmile se uvede v činnost, mozková tkáň postupně opět nabude normální hustoty buněk."
"Výsledkem toho jsou dva oddělené mozky," vrátil se k svému výkladu Frazer. "Normálně by to nefungovalo, ale zde ano, pokud si tvor uchovává ovládáni sekundární paměti. Z místa, kde se mozek dělí na dva, působí svazek neuronů, který patrně působí jako jakýsi přepínač mezi oběma částmi."
Kirk poslouchal teorii a neříkal nic. Za tři roky ve vesmíru se naučil zdravé úctě k fantastice, ale podíval se na svého prvního důstojníka, jestli i on s tím souhlasí.
Spock s myšlenkou vyslovil souhlas. "Tento proces by mohl vysvětlit mnoho událostí, které jsme prožili. Zatím tu ovšem jde jen o předpoklad...."
"Pokračujte, Spocku," netrpělivě nařídil Kirk.
Vulkánec se nedal popohánět. Své teorizování zahájil v příslušné pozici, svraštil brvy, opřel se lokty o stůl a ruce si natáhl před sebe, "Je možné, že se klingonská posádka, která hlídkovala v obzvláště izolovaném vesmírném sektoru, stala obětí Krkavců. Jestliže je správná teorie mozkové absorpce, měli by ti tvorové takové znalosti, že by zvládli dolétnout s ukořistěným křižníkem do frennijského prostoru..."
"Kde vyměnili velmi nápadnou klingonskou válečnou loď za neutrální obchodní plavidlo a čekali, až jim do pasti spadne další projíždějící loď," řekl Kirk.
"Jako krab poustevník."
Kapitán se překvapeně zatočil na otáčecím křesle. "Co to je, poručíku Uhuro?"
"Krab poustevník roste a přitom se pohybuje z jedné mořské lastury do druhé, protože hledá větší domeček," vysvětlovala Uhura.
Spock pozvedl obočí a spokojeně se zamyslel. "Je to zajímavá obdoba s dramatickými důsledky, pokud ustavičné hledání větší lodi znamená také růst."
"Ale první útok na Enterprise selhal," namítal proti tomuto dodatečnému výkladu nejistě Scotty. "Všichni tvorové zahynuli. Tak odkud se vzal ten křižník a další lodi?"
"A jak věděli, že jsme tam my?" Kirk se snažil vystihnou, proč cítí narůstající znepokojení... "Hrome!" Udeřil pěstí do konferenčního stolu. "Saucy Lady. Zachytili jsme z nákladní lodi jen identifikační signál, který předávala po frenijském volání o pomoc. Kapitán řekl, že jeho loď neplula blízko obchodní, ale jestli lhal, jestli jeho loď plula na pomoc Selessanovi..."
"Potom ve skutečnosti mluvíme s kapitánem Neilem v krkavčí podobě a nyní se již třeba posádka jeho lodi zmocnila Wagnerovy obchodní stanice," doplnil Spock. Obrátil se k šéfinženýrovi. "S největší pravděpodobností se k tomu takhle dostala i ta letadlová loď se svými stíhačkami."
"No jo, a právě tam se zrovna řítíme," upozornil Scotty.
"Musíme se jim postavit," rozhodně odpověděl Kirk. "Každá loď, která zajede do doků na stanici, bude vystavena nebezpečí napadení. Krkavci se mohli roztáhnout po celém tomhle sektoru." Pohledem přejížděl po důstojnících sedících kolem stolu. V myšlenkách mu začínal zrát plán.
"Až se jim nosič nebude zpátky ozývat, Krkavci na stanici se budou chystat na to, že tam připluje Enterprise. Ale Falchiona čekat nebude. Taky jej neuvidí díky klingonské maskovací cloně. A v tom je náš plán. Enterprise bude sloužit jako návnada, na kterou soustředí palbu i pozornost, kterou tím odvrátí od Falchiona.Ten se přiblíží, z jeho paluby se na stanici přenese výsadek a ovládne spoje i doky." Při těchto slovech Kirk již v duchu vybíral, komu svěří tyto úkoly.
"A když se to výsadku nepodaří?" zeptal se Spock.
"Pak musí Falchion stanici zničit," odpověděl bez váhání Kirk.
Spock kývl, že souhlasí a chápe. Pokud pociťoval lítost nad navrhovaným zničením staveb architektky T'Rall, nedal ji najevo. "Kapitáne, já..."
"Ano pane Spocku, " řekl Kirk. "Vás jsem si vybral do výsadku jako prvního." Potom se podíval na Uhuru. "Na tuhle akci beru jen dobrovolníky."
Uhura odpověděla na jeho vážný pohled širokým úsměvem. Bez váhání svým hrdelním tónem řekla: "Kapitáne, už se těším na pobyt na břehu."
"No, to se hodí, aspoň si konečně protáhneme nohy," souhlasil vlídně Scotty.
"Vy ne, pane Scotte." Kirk předešel možné šéfinženýrovy protesty. "Enterprise a její motory budou potřebovat dohled. A můstek také."
Spockova štíhlá postava ztuhla. "Kapitáne, když jsme byli posledně v doku na kosmické základně, admirál Bollesová důrazně nařídila, že už se nesmíte zúčastňovat takových výsadků."
"Ano, jestli to přežiju, může mě za to postihnout, a když padnu, už mi její výtky neublíží." Kirkova grimasa nijak nepůsobila na Vulkáncův kamenný výraz ve tváři.
"Jime, vy nesmíte odejít. V sázce je mnohem víc než vaše smrt. Jestli je naše teorie o povaze těchto cizinců správná, nemůžeme riskovat, abyste upadl do jejich zajetí. Nepřítel by získal znalosti kapitána lodi Federace."
"A co můj první důstojník?" zeptal se Kirk.
"Existují určité technické postupy ve vulkánském ovládání myšlenek, které by mou mysl účinně znehodnotily."
Mezi oběma důstojníky nastalo měření vůle beze slov a za několik sekund skončilo. Kirk kratičce zamžikal očima a uznal, že Spockovy argumenty jsou pravdivé. "Budete také potřebovat jednotku zvláštního nasazení. Vezměte si málo lidí, aby vás neodhalili. Když se tam v tichosti přikradete, prospěje to věci víc než síla phaserů."
Od chvíle, kdy skončil zvukový záznam jeho výkladu, McCoy se ozval poprvé. "Kapitáne, je tu velká možnost, že na obchodní stanici dosud žiji lidé. Vojenské, osoby tam byly pravděpodobně pro své znalosti povražděny, ale civilisté byli nejspíše jen ochromeni a uloženi... pro použití v budoucnu. Budou potřebovat lékařskou pomoc a protilátku proti intoxikaci, kterou připravil Frazer."
"Správná připomínka, Kostro," roztržitě prohodil Kirk. Zmýlil se. Takováhle starost byla typická pro jeho šéflékaře a Kirk na okamžik doufal, že... ale McCoy sebou trochu trhl, když slyšel přezdívku. "Děkuji vám, pane doktore, vyžádám si dobrovolníky do lékařského týmu."
"To nebude nutné, kapitáne." Lékař přejel jazykem po suchých rtech. "Hlásím se jako dobrovolník do ošetřovatelské skupiny."
"Lene!" vykřikla Dysonová. "To přece nemyslíte vážně. Vždyť jste ještě nikdy nevstoupil na půdu nějaké kolonie ve vesmíru." Obrátila se na kapitána. "Měla bych mnohem vhodnější volbu. Znám chod stanice ve vesmíru a..."
McCoy zatvrzele vrtěl hlavou. "V této chvíli tu působím jako váš odborník na Krkavce. Nemůžete mě tu nechat. Ostatně na Enterprise nebude větší bezpečí. Když se výsadek nezdaří, cizí tvorové stejně hned zničí vaši loď."
Spock se vmísil do debaty na straně Dysonové. "Pane doktore, mám úplný zvukový záznam toho, co o věci víte. Vaše přítomnost se nevyžaduje."
"Máte úplný záznam toho, nač jsem si zatím vzpomněl," odporoval McCoy, "ale to vůbec neříká nic o tom, nač si třeba později ještě vzpomenu, nemůžete si dovolit riskovat to, že vám budou chybět nějaké podrobnosti o jejich chování." Otočil se ke kapitánovi. "A každý tvor, který se nakrmí mým mozkem, nejspíše bude trpět mou amnézií, takže si nemusíte dělat starosti, že bych vyzradil tajemství Federace."
"Souhlasíte s tím, doktorko Dysonová?" zeptal se Kirk. Dysonová chvilku mlčela a potom neochotné svolila. "Určité to tvrdit nemohu... ale je to možné."
Spock byl už ochotnější. "Za těchto okolností by bylo logické jmenovat doktora McCoye do výsadku. V současné době toho patrně ví o naší technice nejméně ze všech příslušníků posádky."
Kirk se automaticky připravoval na to, že McCoy si to nedá líbit a vybuchne, ale k tomu nedošlo. Tenhle muž bez komentáře přijal Spockovo hodnocení. Kirka opět zamrzelo, že tu nemá přítele, a překvapilo ho, jak silně ho bodlo u srdce. City však nechával stranou, "Doktore McCoyi, doprovodíte výsadek."
Vstal od konferenčního stolu a tím uzavřel jednání. "Za dvanáct hodin budeme u Wagnerovy stanice. Zaujměte stanoviště."
McCoy potěžkával úhledně sbalenou lékařskou brašnu, kterou mu podala sestra Chapelová. "Jak jste věděla..."
"Dejme tomu, že jsem měla předtuchu." Rázné zavřela okovaná dvířka skříně ve stěně. "Předtuchu založenou na dlouhodobých zkušenostech s doktory vůbec a s vámi zvlášť."
"Ale já jsem nečekal, že se dobrovolně přihlásím do výsadku," namítal McCoy. Chapelová si s Dysonovou vyměnily vědoucí pohledy, jež jen zvýšily jeho zármutek. "Od kdy kosmická Flotila najímá lékaře s pudem pro sebezničení?" Otevřel brašnu a začal třídit její obsah. "Není divu, že jsem se, stal šéflékařem. Povýšili mě za to, že jsem měl hodně ztrát na životech,"
"To není pravda," opravovala ho Chapelová, jež mířila z kanceláře ven. "Nastoupil jste po doktoru Boyceovi, který teď šťastně tráví čas jako penzista."
"To je tedy člověk, který si to uměl dobře načasovat," křikl za sestrou McCoy. Dokončil prohlídku brašny a zavřel ji.
"To vy jste se rozhodl, že půjdete." Dysonová se opřela o hranu stolu v kanceláři a pozorovala, jak si k opasku připíná a zase odpíná těžký vak a hledá přitom dokonalou rovnováhu.
McCoy přisvědčil. "Ano, ale nehodláte se snažit o to, abyste mi to rozmluvila?"
"A bylo by to k něčemu?" zeptala se ho.
Při tomto projevu odstupu se mu zúžily oči. "Ne, asi ne, ale stejně bych rád, aby se o to někdo pokusil."
Znovu se otevřely dveře vedoucí do kanceláře šéflékaře. Do místnosti vstoupil doktor Cortejo a při pohledu na lidi, kteří tam nepatřili, se zarazil. Byl zřejmě podrážděn jejich přítomností, ale jen letmo naznačil, že toto podráždění skrývá. "Doktorko Dysonová, protože jste byla převelena do výzkumného oddělení, není nutno, abyste se hlásila v lodní nemocnici."
Odskočila od stolu. "Ne, pane, byla jsem..."
Cortejo na vysvětlení nečekal. "A protože už nejste v činné službě, doktore McCoyi, je tu vaše přítomnost zbytečná." McCoy zkřivil tvář na projev okamžitého nesouhlasu. Obličej mu zrudl hněvem.
"Právě naopak, doktore Cortejo." Za zády úřadujícího šéflékaře zazněl přísný hlas prvního důstojníka Spocka. "Zbytečná je tu vaše přítomnost." Spock vešel do kanceláře a na stůl položil hromádku zvukových záznamů. "Doktor McCoy a já máme před odjezdem hodně práce a vaše kancelář se nám k tomu výtečně hodí."
Sklonil se nad interkom. "Poručík Uhura a jednotka zvláštního nasazení se budou hlásit k poradě v kanceláři doktora McCoye."
Když se Vulkánec znovu rozhlédl, Cortejo i Dysonová už byli pryč.
Šest hodin nato podal Spock McCoyovi komunikátor. "Oddělili vás od výsadku. Který spojovací kanál byste použil, abyste se s ním opět spojil?"
"Nepoužil bych jej," opatrně řekl McCoy. Už přede dvěma hodinami z kanceláře odešla jednotka zvláštního nasazení a on si připadal jako opožděný student, který je po škole. "Spojení by prozradilo naše postavení." Pohybem zápěstí doktor sňal kryt. "Ale aktivizoval bych spojovou sít, aby mě mohli lidé z výsadku vystopovat."
"A co když jsou všichni už mrtví až na vás. Co byste dělal dál?"
"Myslím jako kromě modlení?"