Přístroj, který jsem vyzkoušel a pro svou vlast objednal, byl již hotov. Podstupoval právě poslední zkoušky elektronických částí. Za deset dní, nejvýše za dva týdny musel můj pobyt v Praze skončit - čekal jsem vlastně už jen na dokončení zkoušek, abych mohl přístroj osobně doprovázet na cestě přes Severní moře. V žádném případě jsem nemohl svůj pobyt, hrazený ze skromných prostředků našeho ministerstva zdravotnictví, svévolně prodlužovat.
Navštívil jsem tedy konzula pana Lundborga, který byl již seznámen s Jyrryho objevy v našich jeskyních, a obstaral dokonce překlady jeho vědeckých článků do naší mateřštiny, aby mohly být v Reykjavíku posouzeny.
Přinesl jsem s sebou ukázky snímků slečny Králové, které se mi od ní podařilo pod jakousi záminkou nenápadně vypůjčit, a za chvíli jsem už pana Lundborga dokonale přesvědčil, že účast zkušeného fotografa nebo, přirozeně, fotografky, znalé speciální práce s fotografováním drobného hmyzu, by nejen neobyčejně obohatila možnosti plánovaného výzkumu doktora Kameníka, ale i podstatně přispěla k propagaci přírodních zajímavostí naší vlasti ve světě. Dobrý pan Lundborg, ačkoli jsem jej právě vyrušil z pilné práce na přehledu českého tisku, součásti pravidelných povinností všech zastupitelských úřadů, okamžitě zahájil činnost. Byl jsem ve vedlejší místnosti a slyšel jsem jen občas nějaké slovo.