Kapitola 4 - další vyprávění doktora Kameníka o prvních otaznících
To víte, redaktore, pošťákovi jsem nemohl chodit naproti od lůžek nemocných jako nedočkavý milenec, to by mě primář hnal - ale byl jsem jako na jehlách. Naštěstí Sörenssen ukázal, že je štramák, netrvalo snad ani týden a byla tu odpověď. Kromě mne a Bjelkeho na ni čekal ještě filatelista Růžek, to se ví.
Dopis překonal všechno očekávání, jako bychom se byli s panem profesorem staré islandštiny smluvili - jenže ten samozřejmě neměl ani tušení, o co nám vlastně jde.
Ihned jsem zjistil, že náš milý Jules Verne opravdu Amiens navštívil, a to dne 8. května 1856, kdy se konala svatba jeho přítele Lelargeho. Verne byl svědkem a chystal se za dva dny zpět do Paříže, jenže člověk, jak jistě taky račte vědět, míní a život mění. Ze dvou dnů bylo nakonec několik měsíců. Mladý Jules se totiž zakoukal do očí hezké sestry nevěstiny, mladičké vdovy Honoriny Morelové, rozené de Viane. Napřed asi chodil toužebně pod okny, pak si dodal odvahy, promluvil s matinkou - to víte, tenkrát to jinak ani nešlo! - pak s tatínkem a nakonec (alespoň doufám, že až nakonec) s Honorinou, kterou si také do Paříže přivezl s sebou. Jako svou ženu. Zamilování u něho však nebylo tak slepé, aby zapomněl na svět. Nestál v každé volné chvilce pod Honorininými okny, ale poohlížel se po námětech k románům a divadelním hrám i ve městě, kam se za šestnáct let přistěhoval natrvalo a kde také zemřel. Již tehdy byl totiž pevně rozhodnut svým povoláním burzovního makléře co nejdříve praštit a živit se jenom literaturou.
Lze tedy najisto předpokládat, že zašel i do knihovny, že si prohlédl i její nejcennější majetek, Turlessonův rukopis, a možná že měl štěstí. Stalo se zhruba to, co později popsal ve své knize - počkejte, tady je:
" . . . vtom se však stala událost, která dala rozmluvě jiný směr. Byl to objev špinavého pergamenu, jenž ze staré knihy vypadl na zem. Můj strýc vrhl se s pochopitelnou hltavostí na tento brak. Stará listina, která snad od nepamětných dob ležela ve staré knize, musela jistě v jeho očích mít vysokou cenu ... "
To víte, redaktore, pošťákovi jsem nemohl chodit naproti od lůžek nemocných jako nedočkavý milenec, to by mě primář hnal - ale byl jsem jako na jehlách. Naštěstí Sörenssen ukázal, že je štramák, netrvalo snad ani týden a byla tu odpověď. Kromě mne a Bjelkeho na ni čekal ještě filatelista Růžek, to se ví.
Dopis překonal všechno očekávání, jako bychom se byli s panem profesorem staré islandštiny smluvili - jenže ten samozřejmě neměl ani tušení, o co nám vlastně jde.
Ihned jsem zjistil, že náš milý Jules Verne opravdu Amiens navštívil, a to dne 8. května 1856, kdy se konala svatba jeho přítele Lelargeho. Verne byl svědkem a chystal se za dva dny zpět do Paříže, jenže člověk, jak jistě taky račte vědět, míní a život mění. Ze dvou dnů bylo nakonec několik měsíců. Mladý Jules se totiž zakoukal do očí hezké sestry nevěstiny, mladičké vdovy Honoriny Morelové, rozené de Viane. Napřed asi chodil toužebně pod okny, pak si dodal odvahy, promluvil s matinkou - to víte, tenkrát to jinak ani nešlo! - pak s tatínkem a nakonec (alespoň doufám, že až nakonec) s Honorinou, kterou si také do Paříže přivezl s sebou. Jako svou ženu. Zamilování u něho však nebylo tak slepé, aby zapomněl na svět. Nestál v každé volné chvilce pod Honorininými okny, ale poohlížel se po námětech k románům a divadelním hrám i ve městě, kam se za šestnáct let přistěhoval natrvalo a kde také zemřel. Již tehdy byl totiž pevně rozhodnut svým povoláním burzovního makléře co nejdříve praštit a živit se jenom literaturou.
Lze tedy najisto předpokládat, že zašel i do knihovny, že si prohlédl i její nejcennější majetek, Turlessonův rukopis, a možná že měl štěstí. Stalo se zhruba to, co později popsal ve své knize - počkejte, tady je:
" . . . vtom se však stala událost, která dala rozmluvě jiný směr. Byl to objev špinavého pergamenu, jenž ze staré knihy vypadl na zem. Můj strýc vrhl se s pochopitelnou hltavostí na tento brak. Stará listina, která snad od nepamětných dob ležela ve staré knize, musela jistě v jeho očích mít vysokou cenu ... "
posted by jirka at 2:34 AM
