Za tuto záchranu

"vám připrávím dálší póchutnání. Těm, kteří se zachrání," dodal s povzdechem kapitán obchodní lodi. "Dóbré pořízení, Kirku." Pak se spojení přerušilo.
Přes tento škádlivý tón zaznívala v cizincově hlasu ochablost a únava. McCoy se zamračil směrem ke Spockovi. "Mrtví. To přináší válka."
Spock s povzdechem zaznamenal vyzývavost v doktorově poznámce a řekl: "Za takových okolností je vaše místo v lodní nemocnici."
"Neopovažujte se mi kázat o tom, co je má povinnost!" zavrčel zatrpkle McCoy. "Jsem to já, kdo tady dává dohromady živé a prohlíží mrtvé." Otočil se na podpatku a kráčel z velitelského můstku.
"On ví, že jste to tak nemyslel," řekl prvnímu důstojníkovi Kirk.
Vulkánec neodpověděl. Vrátil se k výpočetní jednotce a usadil se u panelu. "Setkáme se se Selessanem za jednu celou dvě desetiny hodiny."

Kirk

okamžitě poznal tichý hlas s frennijským přízvukem. Odložil svůj pobavený výraz a nařídil Uhuře, aby ho spojila s obchodní lodí. "Selessane, zde kapitán Kirk na USS Enterprise. Nadsvětelnou rychlostí budeme u vás za hodinu." Mávnutím ruky zmařil Spockův pokus vyjádřit se s větší přesností.
"S vélkým póvděkem, kapitáne. Čekáme na vášš příjezd s velikou rádostí." Pak následovala dlouhá přestávka. "Kirku... Áha, veď si vzpómínám. Chutnalo vám demma?"
Kirkovi bylo nepříjemné, že mu při vzpomínce na tu plavbu zrudly konečky boltců. "Ano," plaše se zasmál, "chutnalo, kapitáne Esserassi."

USS

"Když jsem před mnoha lety sloužil jako poručík na USS Farragutu, měli jsme poruchu na chladírenském zařízení v kuchyni," vyprávěl Kirk. "Museli jsme si proto kupovat zásoby do kuchyně, ale bohužel nebylo k mání nic jiného než pár tun orionských demma."
V celé Galaxii se povídalo a žertovalo o tom, co je demma a jak působí na ty, kdo je pojídají. Kirk jako zkušený vypravěč udělal krátkou pauzu, aby ostatním došlo, oč vlastně běží. Kolem se několik posluchačů uchichtlo už předem, McCoy se strašně zašklebil a Spock se tvářil zamyšleně.
"Když jsme dospěli na kosmickou základnu číslo 7, lodní nemocnice byla přeplněna ampulkami s těhotenskými testy a..." Toto poněkud štiplavé vyprávění rázně přerušil hlasitý praskot spojovací techniky. Uhura ukázněně naladila frekvenci.
"Prósim váss, moc póspíchejte, pótřebujeme pómoc."

Ano, Scotty?

zeptal se, ač dobře věděl, co mu chce inženýr sdělit.
"Maximální rychlost...," vzdychl Scott. "Dobrá, už se nebudu opakovat, už jsem to říkal mockrát. Vezměte jen na vědomí, že to říkám znovu. Když mě budete potřebovat, budu ve strojovně."
"Zase má záchvat," poznamenal McCoy a vyzývavě mrkl na Spocka.
"Poslyšte, doktore," ozval se Spock, "už to opravdu přeháníte, což je nevhodné. Pan Scott se nerozčiluje pro nic za nic, ale projevuje profesionální odpovědnost za náležitý chod tohoto plavidla."
"Chrchlá kursy," stál na svém McCoy.
Spockova tvář nyní ztuhla, neboť se snažil soustředěně luštit tento neobvyklý obrat. McCoy mezitím pátral po nějakém dalším, neméně šťavnatém, jímž by Vulkánce ještě více zmátl, ale Kirk vrátil rozhovor do věcných kolejí. "Pane Spocku," pokračoval byste prosím ve sledování údajů?"
"Jistě, kapitáne," Spock se obrátil k výpočetní jednotce a posádka se věnovala sledování boční obrazovky. Bylo na ní vidět tři nejasné hvězdy a zbytek obrazu tonul ve tmě. "Selessan se nyní pohybuje v obvodu hvězdné soustavy Belennii, malé a bezvýznamné součásti Klingonské říše. Je to nestabilní trojhvězda, která se skládá z jednoho bílého trpaslíka a dvou žlutých hvězd. Třebaže jsou nablízku předsunuté pozice Federace a druhořadé obchodní trasy, soustava nikdy nepodporovala klingonskou vojenskou základnu Je totiž příliš daleko od centra říše a nemůže mít plynulé dodávkové spojení. Nejsou tam ani cíle, pro něž by se vyplatilo vynakládat obrovské zdroje, nezbytné pro vpád do tohoto sektoru."
Spock se. obrátil opět ke kapitánovi. "Neexistuje logický podklad pro to, aby osamělá loď zaútočila. Nelze na první pohled určit, jaký prospěch by mohla přinést tak mimořádně agresivní akce. I když jedna loď může značně narušit místní obchod a dopravu, nemá skoro žádnou šanci ohrozit vojenské síly Federace. Byla by to nesmyslná sebevražedná výprava."
"Mohla by zahájit mezigalaktickou válku," namítl Kirk. "Lodi z každého planetárního systému ve Federaci plují těmito trasami. Nahodilé útoky mohou vyprovokovat dostatečný počet členů Rady, aby hlasovali pro odvetná opatření proti Říši. Tím by vzalo za své přiměří."
"Vždyť teprve teď vstoupilo v platnost," ozval se McCoy, "a ty říkáš, že už je po něm?"
"Takový vývoj se dá čekat," poznamenal vědecky chladně Spock. "Četné vojenské složky se stavěly proti příměří od samého počátku. Celá věc byla nakonec prosazena hlavně proto, že se přiostřily vzájemné vztahy mezi Klingony a Romulany. Nynější vláda si nepřeje bojovat na dvou frontách. Avšak tím, že přijala dohodu o příměří, ztratila velkou část své popularity."
"Chcete říci, že třeba nebudou s to zastavit válku?" otázal se s rostoucí hrůzou McCoy. "Proboha! Dali by v sázku životy miliónů lidí!"
"Je to jen hypotéza," jemně podotkl Spock.
"Vy jeden chladnokrevný..."
McCoyův hlas přehlušil Uhuřin. "Kapitáne, Selessan se mi už slabě ozývá. Měli bychom být co nevidět v doslechu."
"Děkuji vám, poručíku." Kirk nepřipustil, aby se jeho první důstojník ptal spojovacího na přesný časový odhad a oznámil:
"Setkal jsem se s kapitánem Selessanu Esserassem."
"Jistě, kapitáne." Spock se vyhnul dalším výtkám, které by se sypaly na jeho hlavu, neboť McCoy byl dosud pobouřen Vulkáncovou okázalou bezcitností. Doktor však také připustil, aby se mluvilo o něčem jiném.

Je to jen hypotéza

Spock chvatně usiloval rozptýlit dojem, že má přebujelou fantazii. "Jiná hypotéza by mohla být taková, že Klingoni mají nějakého jiného obchodního partnera, takže již tak nezávisí na Frenniích."
"V tom případě by ovšem Říše mohla mít nového mocného spojence," ozval se nejistě Kirk.
Válka. Toto slovo jako by, se vznášelo ve vzduchu a poletovalo sem a tam, i když je nikdo nevyřkl. Změna rovnováhy sil mohla uvést Klingony v pokušení porušit obtížné příměří anebo si aspoň ověřit, kam až mohou posunout vlastní hranice.
Poručík Uhura jako první přerušila ticho. Na tváři se jí objevil zářivý úsměv. "Pohybovat se na ostří diplomacie je tak zábavné." Posádka se zasmála, neboť se jí líbilo její přehnané nadšení.
Kirk se zklamaně zamračil. "Ano, zdá se, že na nás doléhá pořádná dávka galaktických konfliktů." Vedle lokte mu ožilo malé světélko. "A taky těch domácích," povzdechl si a zapnul spojení.

Kirk

zesílil hlas, aby přehlušil další výkřiky.
"Přesto takovýhle útok vzbuzuje obavy Federace o bezpečnost v této části Galaxie. Enterprise je, jediná loď uvnitř tohoto kvadrantu a odpovídá na tísňové volání Selessanu pod velením kapitána Esserasse. Předpokládané setkání je za půldruhé hodiny. "
Když se tentokrát odmlčel, mlčela i posádka v napjatém očekávání. Kirk prudkým pohybem ťukl do panelu u svého lokte. "Děkuji vám, pánové. Nyní můžete pokračovat v debatě."
Mladší důstojníci působili uvolněně, avšak Spock si kapitánovo prohlášení vážně připouštěl. "Podle normálních poznatků by měl pravdu pan Sulu, když říká, že útok na obchodní loď opravdu škodí klingonským zájmům. Je proto možné, že zaútočil nějaký jednotlivec, který k tomu nemá úřední oprávnění."
"Pirátská válečná loď?" překvapeně se zeptal McCoy. "To je ale dost podivná představa."

"Máte pravdu, Kostro," řekl Kirk a zarazil McCoyovy další poznámky. V tom duchu také upravil záznam v deníku. "Podle zvyku používají staré vesmírné trasy Frenniů práva planetární soustavy. Tyto cestovní koridory procházejí jak prostorem Federace, tak prostorem Klingonů. Kočovní obchodníci udržují přísně neutrální vztah vůči oběma stranám kvůli obchodu. Nyní však z neznámých důvodů Klingoni napadli obchodní loďstvo Frenniů."
Přerušil to a nadechl se.
"Je to šílené," poznamenal temperamentně poručík Sulu. Oči měl obráceny k přilbě a štíhlé svalnaté tělo se namáhalo, aby kosmická loď udržela nadsvětelnou rychlost. Kapitán nařídil maximální nadsvětelnou, což ztížilo řízení, ale učinilo je více vzrušujícím. "Klingonské hospodářství závisí na dovozu, a tak je to hotová sebevražda, když ohrožují vztahy s hlavním obchodním partnerem."
Podporučík Chekov si nadarmo prohrabával neposlušnou rozcuchanou hnědou čupřinu, která mu padala do očí. "Ti Klingoni se zbláznili, jsou to kozáci," mumlal mladý Rus a prováděl zdvojenou kontrolu navigačních souřadnic vypočtených pro kosmickou loď.

Kapitánův deník. Datum 5302.1:

Kirkův přístroj se ozval v odpověď na jeho volání. "Zde Enterprise, kapitáne."
"Zrušit dovolené na pevnině, poručíku Uhuro," oznámil vážným tónem. "Svolat celou posádku a informovat pana Scotta, že bude za hodinu startovat z oběžné dráhy."


Navzdory nedávnému příměří, které přerušilo formální nepřátelství a vojenské střety mezi Říší a Federací, Enterprise reaguje na zprávu o klingonské agresi...
Jim Kirk přestal zapisovat, když k němu přistoupil první důstojník.
"Přesně vzato," řekl Vulkánec a postavil se na velitelském můstku vedle křesla, "prostor Frenniů není územím Federace."
Z druhé strany od Kirka vyhrkl McCoy: "Civilní loď i s posádkou vybouchla a je nacimprcampr a vy tu probíráte finesy kosmického práva."
"Ale na tom rozdílu přece jen záleží, doktore," trval na svém Spock. "Útok na neutrální loď v území té lodi není útokem proti Federaci."

"Kdo potřebuje pomoc?" zařvala do interkomu Frielová.
"Obchodní loď Frenniů. Jenže už to není loď. Verella je zničená a Selessan se bez pomoci nikam sám nedostane."
Kirk se zhluboka nadechl, když slyšel jména lodí. Přistoupil k terminálu. "Kdo je přepadl?"
"Klingoni." Do šumu a praskání se zaryla mužova zatrpklost. "Loď navázala hyperprostorové spojení, očekávala obchodní jednání o lodních zásobách, ale místo toho křižník zaútočil. Bez vysvětlení, bez varování."
Kapitán vytáhl vlastní vysílačku. "Kirk volá Enterprise," ozval se tiše a nadále jedním uchem sledoval zprávu ze Saucy Lady.
"...před deseti hodinami jsme zachytili jejich tísňové volání. Dobrovolně jsem změnil kurs a nalodil jsem ty, kdo to přežili. Ale doporučili mi, abych rychle opustil sektor a zajistil vyslání ozbrojené záchranné síly. Takže jsem z toho taktak vyklouzl."

Její obranu

přerušil zvuk jejího interkomu. Znovu se na obrazovce objevil spojovací technik a jemná anténa se vzrušeně rozechvěla. "Ano, Timmo?"
"Kapitán Neil na spojovacím pásmu 12," ohlásil se. Současně se v kanceláři ozvalo i rádio z nákladní lodi.
"... velice, naléhavě potřebují pomoc. Jedna loď vybuchla, druhá je těžce poškozená a rozpadá se za letu. Těžce ranění nutně potřebují lékařské ošetření a technika opravu, pokud se to vůbec opravit dá."

Její pozornost

zčistajasna upoutaly záznamy a papíry, a tak k nim přistoupila. "Asi před osmi či devíti měsíci."
"Jednání o příměří skončila teprve minulý měsíc," upozornil Spock.
Ředitelka stanice adresovala odpověď raději nevzrušenému Vulkánci, aby nemusela přímo čelit Kirkově zuřivosti. "Jsme tu daleko od domova. Klingoni, lidé, Andorijci. Za pár let běžného hlídkování je posádka otrávená a unavená životem na lodi. Potřebují dovolenou na pevnině."
"A jsou ochotni platit nejvyšší ceny za nové zásoby," řekl Kirk.
Frielová pokrčila rameny. "Nejsem ve vojenské hodnosti nebo na vojenském objektu. Já po nich nestřílím a oni nestřílejí po mně. Tak co je špatného na..."

Kirk

potlačil zklamaný povzdech a připravoval se na hodinku či dvě únavné diplomacie. Vrhl předstíraný úsměv směrem k ředitelce, jenže ta okamžitě dala jasně najevo, že její netrpělivost nepramení z jejího temperamentu, i když jí vlasy zrzavě svítí a v tváři má hezké irské rysy. "Máme tu naléhavou depeši z blížící se nákladní lodi. Kapitán sděluje, že je napadlo klingonské válečné plavidlo."
Spock zvedl obočí a Kirkovi se stáhly koutky úst. "V prostoru Federace?"
"Nemám podrobnosti," řekla Frielová a rukou odhrnula kopec zvukových kazet a potištěných papírů na stůl, aby se dostala k terminálu svého počítače. Stiskla několik tlačítek a naskočil obraz štíhlého Andorijce s kobaltově modrou pletí. "Timmo, už jste obnovili styk se Saucy Lady?"
"Ne," zašeptal s náznakem místního přízvuku. Frielová vypnula terminál a pronesla poměrně zřetelně zvláště oplzlou orionskou kletbu.
"Plně souhlasím," řekl Kirk. Nevšímal si toho, že Spock zřejmě touží po tom, aby mu to přeložili. "Co jste až dosud slyšela?"
"Hlavně šumy Před patnácti minutami Timmo zachytil naléhavou depeši. Že jde o tísňový kód, bylo úplně jasné, ale výklad byl příliš kusý, a tak nemáme úplnou představu o tom, k čemu došlo. Určitě však k útoku," řekla vztekle, když viděla pochyby v Kirkových očích. "Neil je starý kosmický vlk. Na Wagnerově je už sedm let a nepropadá hysterii, když tu a tam vidí klingonskou válečnou loď."
"Tu a tam?" Kirkovi se od krku vzhůru do tváře zvolna rozlévalo teplo. "Kolikrát vlastně pronikli Klingoni sem do sektoru?"
Frielová si trochu nepřesvědčivě odkašlala, ale nezískala tím víc než pár sekund. "Nu, tu a tam."
"A kdy k tomu došlo naposledy?"

"Rozhodně ne," odpověděl důrazně McCoy. Když skláněl hlavu pod třemi pegasy půvabně se vznášejícími ve vzduchu, poznamenal: "Jsem mimo službu, takže se mohu vyhnout oficiálním návštěvám. Tohle je obchodní stanice a já zamýšlím rozvíjet mezihvězdný obchod čistě do výše svého konta."
"Tak se radši vyhni potížím," zvolal Kirk, když doktor zamířil jiným směrem.
Díky tomu, že Spock neomylné určoval směr, oba důstojníci přišli na schůzku dokonce s časovým předstihem. Bohužel to nebylo dostatečně včas pro ředitelku Frielovou. "No, už je na čase," zaburácela na ně mohutná žena, když jí vcházeli do dveří kanceláře.

Nemám rád výšky,

podotkl podrážděně McCoy. "V budoucnu se už vyvaruji andorijské architektury. Správně to dělají Hortové, když pevnou skálu provrtávají tunely."
Spock chladné přehlédl doktorovo kritické brumlání. "Kapitáne, musíme se sejít s ředitelkou stanice Frielovou za osm celých šest desetin minuty." S důvěrou ukázal na jeden z osmi zdánlivě totožných portálů, vedoucích pod kupoli, a řekl: "Tudy."
"Už jdeš, doktore?" zeptal se Kirk a snažil se držet krok s tempem svého prvního důstojníka.

Spock nemohl potvrdit jejich úsudek, neboť McCoy mu nedal možnost prohlédnout si zbraň podrobněji. "Doktore, kdyby to byla pravá tyrelská čepel, určitě musela být propašována z Tyrelské soustavy."
"My přece jsme důstojníci kosmické lodi a ne nějací mezihvězdní celníci."
Vulkáncem to však nepohnulo. "Opravdu málo těší vlastnit umělecké dílo, které bylo odvezeno z původní planety, kde vzniklo, proti vůli místního obyvatelstva."
"To ne, myslím, že ne," řekl Kirk pokud možno přesvědčivým tónem.
"Byl by to býval nůž za babku," mručel lítostivě McCoy.
Kirk nyní viděl, že bitevní šiky jsou jasně vymezeny, ale McCoyovi a Spockovi nezbýval čas na to, aby si užili slovního šermu. Cesta náhle končila u portálu s obloukem. Za portálem pak ležela rozsáhlá síň pod kupolí, k níž se sbíhaly všechny cesty ve Wagnerově obchodní stanici. Důstojnici kosmické lodi upírali zraky na jedinečnou architekturu střediska. Broušené plošky oceli rámovaly podlahu i kupoli a pomáhaly zvyšovat efekt inkoustově černého prostoru táhnoucího se všude kolem, nahoře i dole.
Nad kupolí pak jako malý měsíček jemně zářila Enterprise, jakoby nehnutě visící v prostoru na temném pozadí vesmíru. Když Kirk přecházel po průhledné podlaze omezené kruhovitou stěnou, předstíral, že ho pohled na vlastní loď příliš nevzrušuje, ale v hloubi duše cítil stejné rozechvění jako vždycky, když se na ni díval z dálky. Dychtivýma očima přejížděl po známých obrysech diskovité hlavní paluby a po štíhlých liniích motorových jednotek, které ji poháněly.
Také Spock šel až ke stěně pod kupolí, ale nedíval se vzhůru, nýbrž ven, a zkoumal čtyři soustředné kruhy tvořící základ stavby stanice. "Wagnerovu stanici projektovala T'Rall z Vulkánu, ale již v mládí, ještě než se plně rozvinuly její stavitelské vlohy."
Kirk pokynul McCoyovi, aby šel za ním, ale McCoy se zastavil uprostřed kruhovité podlahy a očima si přeměřoval vzdálenost k nejbližšímu východu. "Pokud je to v malém, nemám nic proti tomu zdržovat se v prostoru." Žalujícím ukazováčkem namířil na neviditelný povrch pod nohama. "Tohle se skutečně vymyká z ruky."
Spock se na něj podíval od stěny. "To je pravda, tento architektonický rys neplyne z funkční nezbytnosti. Ale svědčí o estetickém vlivu jejího andorijského školení. Andorijci mají sklon trpět klaustrofobií."
Vzduchem se rozezněl tichý zvuk chronometru a Kirkovi se vrátil smysl pro povinnost. Kdyby nepospíchal, přišel by pozdě na schůzku s ředitelkou stanice, a to by se mohlo vykládat jako vojácká drzost. Takovéhle malé stanice v kosmu, jež jsou často ignorovány vzdálenou ústřední vládou, snadno pokládají za urážku, když se něco podobného přihodí. Nerad se odvrátil od Enterprise, pokynul Spockovi a přešel do středu. "Doktore, vypadáš na zvracení, stejně jako můj první důstojník."

entokrát poprvé Spock hlasitě promluvil, dříve než mu v tom McCoy stačil zabránit. "Je-li ta cena přijatelná, je ten nůž buď padělek nebo byl získán nelegální cestou."
Po těchto slovech obchodník vyškubl Kirkovi nůž a strčil jej pod pult. "Promiňte, prosím. Není to vlastně na prodej." A zase se začal usmívat.
Když všichni tři vyšli z krámku, McCoy řekl: "Jime, to ale nebyl padělek."
"Ne, to nebyl."

A ostří

" je tupé," podotkl McCoy. Lehce kopl kapitána do holeně a ten ztratil zájem. ,
Muž za pultem sledoval, jak McCoyovy poznámky působí na zákazníka. "Ostří je trochu otupělé, protože nůž se užíval, pane kapitáne. Nebyla to jen hračka na parádu." Zdálo se, že Kirkův zájem opět poněkud ožil, ale nevypadal nijak nadšeně. Obchodník už působil podrážděně a k prodeji přistupoval vášnivěji. "Sto dvacet pět a to je má poslední nabídka."
T

"Prosím vás, pánové," zavrtěl obchodník zoufale hlavou. "Za takovýhle kousek je dvě stě jako nic. Na každé planetě by stál ke třem stovkám. Vy máte to štěstí, že tahle stanice leží v zapadákově a že starožitnosti nejdou moc na odbyt."
Spock natáhl po noži ruku, aby si jej prohlédl, ale mezitím jej Kirkovi již vzal z ruky McCoy.
Obchodník nasadil dobře nacvičený výraz předstírané upřímnosti. "Samozřejmě jsem ochoten poskytnout důstojníkům Federace zvláštní slevu."
McCoy i Kirk se rovněž usmívali, jako by mu důvěřovali.
"A kolik tedy slevíte na tyhle proužky?" Kirk blýskl distinkcemi na rukávě směrem k pultu.
"Pro vás, pane kapitáne, to bude aspoň pětadvacet."
Spock otevřel ústa, ale hned je rychle zavřel, neboť McCoy se na něj varovně podíval. Lékař obracel nůž ze všech stran a kriticky zkoumal jeho povrch. "Rukojeť je naprasklá."
"Je velmi stará," řekl obchodník a vytrhl nůž McCoyovi z ruky. "Věk zanechává stopy. Potom nůž znovu nabídl Kirkovi: "Sto padesát."

Obchodník

vtiskl nůž Kirkovi do dlaně. "Jen potěžkejte a všimněte si propracovanosti dílo skutečného řemeslníka. Nikde kolem nenajdete nic podobného."
"Za kolik?" trval na otázce doktor.
Kirk byl příliš zjevně okouzlen zbraní. Obchodník se na okamžik zarazil, aby si prohlédl zákazníka, a potom řekl cenu.
"Dvě stě?" McCoy výsměšně zahučel. "Jime, tenhle chlápek si nejspíš myslí, že jsme turisté."

Jakmile překročili práh krámku, doktor se přes rameno ohlédl po Spockovi. "A vy taky ani muk."
Vulkánec mlčky sledoval, jak malý zavalitý muž ve vlajícím hávu z místního Obchodního sdružení zdraví jeho lidské druhy. Vyměnili si bezvýznamné zdvořilůstky a pustili se do obřadného rozhovoru o zboží, které nikoho z nich nezajímalo. Jakmile však padla první zmínka o noži, obchodník hbitě vytáhl zbraň z výlohy.
"Krásná umělecká práce a opravdu málokdy mám to štěstí takovou věc nabídnout. Tyrelské čepele se cení pro..."
McCoy ho přerušil. "Za kolik?"

Spock

"Takovýhle jsem si odjakživa přál mít." Spock i McCoy sledovali, kam ukazuje kapitánova natažená paže s ukazováčkem, a viděli výlohu malého krámku, kde se prodávají použité potřeby pro horníky v kosmu. Kromě obnošených ochranných oděvů s příslušenstvím tam bylo vystaveno i solární nádobí a zastaralé zábavné nahrávky.
McCoyovy oči v té změti předmětů rozeznaly jednu maličkost, která upoutala Kirkovu pozornost. "Ten nůž." "Tyrelská čepel, Kostro. Pátá dynastie."
Spock se zadumal nad dlouhým tenkým ostřím a krátkou rukojetí. "Spíše čtvrtá."
"Pozor, Jime," McCoy zatáhl Kirka za ruku zpátky. "Tomu obchodníkovi stačí, aby se na tebe podíval, a hned zdvojnásobí cenu." Čekal, dokud Kirkovi z očí nevyprchala roztouženost. "Tak, a teď to můžeme zkusit."

Chcete tím říci,

" že je nepřítelem mírové iniciativy?" otázal se ho vážně McCoy a po očku sledoval, jak blazeovaně se asi zatváří Spock. Kirkovi neušlo, že se doktorovi stále lépe daří pitvořit se po Spockovi.
Spock odpověděl stejně vážně: "Slova 'zemřete, klingonští psi' v sobě nemají ducha smířlivosti." Kdyby si uvědomil, že si z něho McCoy utahuje, asi by si ho nevšímal. "Skutečnost, že se takový postoj objevuje u tak mladých, dává tušit, na jaké překážky bude narážet další generace v úsilí o přátelské vztahy s Klingonskou říší."
"Ale, Spocku, z příměří přece nevyplývá, že musíme Klingony milovat," oponoval McCoy. "Znamenalo to jen, že je musíme přestat zabíjet. A ovšem i to, že oni musí přestat zabíjet nás."
Díky dlouhým zkušenostem Kirk cítil, že oba jeho důstojníci se chystají k rozsáhlému sporu, třebaže ještě nebylo přesně vymezeno, o čem se budou přít. Proto se pokusil takticky je odvést k něčemu jinému.

Někdy vyhraješ,

" jindy prohraješ," odtušil Kirk filozoficky a usmál se při vzpomínce na pihovatou tvář, která mu připomněla jeho vlastního synovce Petera, když byl v tom věku.
Na průsečíku uličky s třetím okruhem stanice se Kirk podíval nalevo i napravo na stáčející se zdi a snažil se aspoň zahlédnout toho chlapce. Ale drobná postava zapadla v davu dospělých. Za svými povinnostmi chvátali zaměstnanci stanice, většinou lidé a Andorijci, oblečení v purpurových oděvech. Pomalejší byli různí kupci a obchodníci, kteří vcházeli a vycházeli do prodejen lemujících celý pruh. Napříč přecházel kolébavým krokem hlouček Tellaritů a před oběma lidmi a jejich vulkánským přítelem křečovitě prchal osamocený Crysalliďan.
"Ten chlapeček," ujal se opět slova Spock, "přesně ukazuje, proč je tak obtížné zajistit si trvalejší příměří s Klingony."