Pozadie

Čím viac vám na kvalite fotiek záleží, tým viac si dajte záležať na vhodnom pozadí fotiek. Nie, že nafotíte taký chaos, ako ja na týchto ukážkach.


Mne fotky sýkoriek nestoja za to, aby som niekde premrzol a zo stanovišťa, v ktorom som fotil bolo pozadie ideálnou ukážkou toho, ako pozadie nemá vyzerať. Konáriky tvoria zložitú a chaotickú štruktúru, na pozadí ktorej sa sýkorka celkom stratí. Hĺbka ostrosti nie je až tak malá, aby pozadie celkom poprela.

Potom, čo som sa dobre ukryl, sýkorky sa odhodlali prejsť do fázy odberu zrniečok.

Tu už pozadie ruší o niečo menej, aj tak však tmavý strom "konkuruje" chvostu vtáka.

Nevýhodou je, že je to snímané proti oblohe. Tak sa fotí zle. Na zábere je vysoký kontrast a aparát má tendenciu fotky exponovať tak, aby nebo nebolo prepálené. Preto popredie je dosť tmavé. Ak chcete dobré fotky, nájdite si zhruba rovnako tmavé pozadie, ako popredie, alebo trochu tmavšie. Malo by byť buď celkom neostré vďaka hĺbke ostrosti, alebo aspoň minimálne členité, aby vtáčik bol dobre vidieť.

Na tomto zábere vidieť zvislé pásiky na pozadí vľavo - tie sú spôsobené nerovnosťou skla.

Aj tu, najsilnejšie je to na pozadí v oblasti chvostu.


Tieto zábery sú zbavené farebnej aberácie retušou, no v skutočnosti vyzerali takto:


Farby som zosilnil, aby lepšie vynikli zelené a fialové artefakty, ktoré sú spôsobené lomom svetla cez dvojité nekvalitné sklo okna. Plus objektívom.

Zoom
Pravdepodobne sa nevyhnete foteniu aj s digitálnym zoomom. Nebojte sa toho - interpolácia vo fotoaparáte prebieha ešte pred kompresiou fotky do JPG. Zväčší sa síce neostrosť, ale inak sa k vtáčikom priblížiť nedá...

Ak hovorím o zoome, mám na mysli tak zhruba 8× a viac. Vtáčiky u nás sú maličké a aj na 3, či 4 metre by ste s bežným trojnásobným zoomom nenafotili nič príliš použiteľné.

Pohodlne si sadnite, alebo ľahnite, aby ste mali aparát pevne v rukách, budete používať silný zoom. Ak máte statív, hodí sa.

Čakanie bude jedným z pracovných nástrojov...
Pozor na fotky cez sklo
Fotiť cez dvojité valcované sklo okna je veľmi nepríjemná aktivita, pretože bežné sklo je krivé a na fotkách to bude veľmi vidieť. Ak chcete kvalitu, okno pootvorte a foťte priamo. Kto dá prednosť teplu pred kvalitou obrazu, pripraví sa na silnú farebnú aberáciu a neostrosť, ktorú do obrazu môže vniesť sklo okna spolu so silným zoomom.

Když jsem před několika hodinami seděl u svého stolu, zatímco skučící vítr vrhal na sklo sníh a v sousedním pokoji spal William, dosáhl jsem v tomto líčení svých zážitků okamžiku, kdy je běžné napsat jedno obyčejné slovo: Konec. Chtěl jsem pak najít Kerris a dát si s ní kávu, než se vrátíme do našeho bytu. Ale jako v mnoha oblastech života, ať už je řeč o civilizacích nebo jednotlivcích, prostě není možné prohlásit: „Dospěli jsme na konec,“ jako by za tím bodem všechno přestalo existovat.
Pochopil jsem to ani ne před půl hodinou, když do mé kanceláře vpadl Sam Dymes se slovy: „Hele, nerad tě takhle přepadám, Davide, ale podívej se na tohle…“ Ukázal mi zprávu z Výzkumného ústavu bezdrátové komunikace, v níž stálo, že zachytili nějaké nevysvětlitelné – a nedešifrovatelné – rádiové signály, které jsou nesmírně silné. V době, kdy píšu tato slova, pořád vidím Sama, jak rozrušeně chodí sem a tam a opakuje podrobnosti Kerris: že vysílání má původ na druhé straně planety; že vedle něho nejlepší naše vysílače vypadají asi jako plechový megafon; že už chystá vyslání expedice, která by měla najít zdroj tohoto záhadného vysílání…

Jak fotit sýkorky a jiné ptactvo

Fotiť vtáčiky nie je vôbec ľahká práca. Bez silného zoomu a dobrého svetla nepočítajte s vydarenými fotkami. A aj s kvalitným technickým vybavením to chce ešte hodne, ale naozaj hodne veľkú pamäť a ešte o pár mega väčšie šťastie.
Článok píšem v zime a preto sa týka sýkoriek. Rady sa však týkajú aj iného vtáctva foteného v prírode.
Odkiaľ fotiť?
Taká sýkorka sa bojí. Nerada vidí vo svojej blízkosti nejakých tvorov s aparátmi. Preto začiatok akcie bude vyzerať, ako na poľovačke - nájdite si vhodné miesto, z ktorého vás veľmi nebude vidieť a vy budete mať primeraný výhľad.
V prírode je zima, takže najskôr si overte u známych, či nemajú vhodné podmienky na fotenie priamo v teple za oknom.

Nemusím snad ani podotýkat, že jsem do jednotlivých vyprávění nezasahoval jinak. než drobnými jazykovými a slohovými úpravami, v těchto případech obvyklými. Snažil jsem se zachovat i zvláštní styl a ráz řeči každého z vyprávěčů.
Je mou příjemnou povinností poděkovat všem, kdo umožnili tento seriál jedenatřiceti článků a dokumentů odpovědně sestavit, především profesoru Sörenssenovi, vedoucímu katedry staroislandského jazyka v Reykjavíku. Jsem mu zavázán nejen jako novinář, ale i jako host za nesmírně laskavé a přátelské přijetí, kterého se mi dostalo jak v jeho pracovně, tak i v domově.

Praha (Až na jednu jedinou výjimku)

Příkaz šéfredaktora; abych v našem časopisu vylíčil osudy a zážitky výpravy doktora Kameníka, mne uvedl do značných rozpaků. Především proto, že o ní byly v posledních týdnech a měsících napsány stovky a možná tisíce článků a zpráv, rozhlas i televize přinesly dlouhé a podrobné relace. Pokud vím, bude dokonce do našich kin v nejbližší době uveden i film, sestříhaný ze záběrů pořízených kameramany zpravodajského filmu. Moje zdráhání bylo tím pochopitelnější, že vědní obory, k jejichž rozvoji podivuhodná cesta čtyř badatelů přispěla, nijak nesouvisí s povoláním novináře. Jen vzácná laskavost a ochota dr. Kameníka mi dodala odvahy pokusit se o přikázaný úkol a v několika kapitolách souvisle vylíčit nejen zážitky výpravy, ale i vše podstatné, co jí předcházelo. Abych se vyhnul možným nepřesnostem, vyřešil jsem úkol s vědomím vedení časopisu šalamounsky: nahrál jsem totiž na magnetofonový pásek vyprávění všech, kteří měli k výpravě nějaký vztah a mohli podat vysvětlení k obzvláště pozoruhodným nebo téměř neuvěřitelným bodům zpráv, přetřásaných v těchto dnech odborným a vědeckým tiskem. Přidal jsem své poznámky a vysvětlivky jen tam, kde to bylo podle mého názoru nutné, zejména kde moje laskavé "oběti" ve vzrušeném vyprávění používaly zcela nesrozumitelných výrazů, přístupných jen s pomocí naučného slovníku.

Bratr byl obžalován, a za jeho advokáta byl Františkem Antonínem Šporkem angažován universitní profesor Václav Neumann z Puchholzu, autor četných pojednání, pověřovaný významnými úkoly státoprávními i ústavními, týkajícími se nejenom Českého království, ale i celé říše. Což byla na první pohled výborná volba, leč v posledku osudová, neboť zanedlouho nato ho hrabě Špork urazil pochybnostmi, že mu pan advokát neodevzdal všechny bratrovy peníze a šperky. Následovala Šporkova žaloba na právního zástupce, kterého si on sám najal, aby hájil jeho bratra. Advokát styky se svým mandantem (tedy mladším Šporkovým bratrem, obžalovaným, který mezitím uprchl do Saska) nepřerušil, naopak, přijal jeho nabídku, že zaplatí, bude-li nad ním zrušena kuratela a zastaveno soudní stíhání. Lze pochybovat, že by se nám podařilo vysvětlit alespoň částečně, oč ve všech těch sporech šlo, takže zůstaneme u konstatování, že náš František Antonín Špork měl za svého povedeného bratra platit a platit a platit, ale buď nemohl. nebo nechtěl platit tak rychle, jak se požadovalo, a tak poprvé pocítil, jak chutná exekuční akce, podložená policejně-vojenskou mocí: Do jeho zámku v Lysé nad Labem vtrhlo pětadvacet husarů, kteří se přes veškeré protesty stáhli teprve tehdy, když se vykázal kvitancí o zaplacení příslušné sumy několika desítek tisíc zlatých. Trápení Františka Antonína tím však neskončilo, protože advokátu Neumannovi se podařil husarský kousek: jeho klient byl zproštěn kurately.
Ten se vrátil do Heřmanova Městce naplněn ještě větší záští k manželce a k staršímu bratrovi, jehož hospodaření mu tu nesmělo nic připomínat - dal proto ihned zničit všechno, co tu František Antonín stačil za krátkou dobu pořídit: zahradu se zahradnickým domkem i nový nábytek v zámku. Na oslavu takto vydařeného návratu uspořádal pitku, při níž "se jako prase vyválel v kaluži a piva a bratřil se se špatnou selskou chátrou." Za vším zlým viděl mladší bratr Špork prsty svého staršího bratra, zatímco starší bratr Špork obviňoval ze všech svých trampot advokáta Neumanna. Nemohl mu přijít na jméno. Ačkoli bylo okolí bylo prošpikováno špicly a donašeči, pustil si pusu na špacír a prohlásil před svědky, že ten šelma Neumann si zasluhuje oprátku a já odměním každého, kdo mu uřeže nos a uši. Advokátovi se to samozřejmě doneslo, a Neumann se rozhodl vyvolat z toho aféru náramného rozsahu a dosahu. Vznesl žalobu pro vyhrožování vražedným útokem (kterému ani sám nevěřil). Soud rozhodl, že hrabě se musí očistit přísahou, že nic takového nikdy nepronesl, a to ve svatovítské katedrále. Nakonec to vskutku odpřísáhl, jenomže mezitím uplynulo zhruba dvacet let. Dvacet let soudů, procesů, žalob a obhajob. Neumann vytušil ve Šporkovi a jeho sudičské vášni slepici snášející zlatá vejce.

Jedním z největších nepřátel Františka Antonína Šporka (tedy kromě žirečských jezuitů) byl kancléř František Ferdinand Kinský. Špork mu vyčítal zaujatost v několika svých sporech, jež rozhodoval a jež se týkaly jeho dluhů. Když Kinský onemocněl - prý velice vážně - napsal mu Špork dopis (údajně "silný"), v němž mu vyčetl, že mu ubližuje, když věří nesvědomitému prokurátorovi a vyzval ho k projevu účinné lítosti, protože jeho, tedy Kinského těžkou nemoc nezpůsobilo ani tak stáří, ani tělesná slabost, ale - potlačování neviny. Pan kancléř se následkem toho dopisu naštval natolik, že vstal z lože a rychle se uzdravil. Procesy se rozjelo naplno, a byly to procesy z mnoha četných, všecky ty soudy prorostly Šporkovým životem a strávily velké množství jeho energie, a zaplnily stovky stran jeho korespondence. Do všeho se ještě zapletl jeho mladší bratr, což byl člověk duševně nemocný, psychopat se sklony k sadismu, který zavraždil svého štolbu a pokusil se otrávil i svoji ženu. Po dalším pokusu o vraždu (komorníka) začal vyhrožovat svému bratrovi a manželce, že je dá též zavraždit a jejich majetek zapálit.

Proti byli jezuité. Kus skály (tedy podle nich) patřil Žirči, přesněji: jejich poddanskému sedlákovi. S čímž patres nesouhlasili, tedy aby se tam cokoli budovalo, a vyvolali inkviziční řízení, které nařídilo práce na sochách zastavit. František Antonín Špork si stěžoval: "Nesmím pěti Gloria in excelsis, neboť ti, co sídlí v údolí, mě vytlačují z vrchu. Komu nejde k srdci, že ta krásná díla zůstávají nedokončena?"
Samozřejmě ne všechny sochy které vznikly v Novém lese u Kusu, byly svaté. Mezi krajně podezřelé nutno bylo počítat sochu ďábelského notáře. Špork mu dal jméno Ficli-Pucli. Bylo to zosobnění soudního pletichářství. Aniž jezuité na vlastní oči tuto karikaturu viděli, tak velice jim vadila. Z břicha pekelného notáře vylézají tři ďáblové - dva s kozlími hlavami a jeden spíš komický čertovský zjev s parohy a oslíma ušima. Notář vyvaloval na diváka oči za cvikrem a nastavoval mu knihu s nápisem, znamenajícím "zákonně i nezákonně" a vystihujícím způsoby, které by byl notář ochoten uplatnit tím, že otočí stránky. K tomu mu nabízel kalamář se dvěma brky ohyzdný čert, vynořující se ze šlehajících plamenů mezi notářovými kozlími kopyty, ovinutými hady; druhou rukou přidržoval na soklu sochy dvě masky, symboly přetvářky. Na podstavci se skvěl německý nápis "Hohl dich der Teufel!" Po česku "Čert tě vem!" Což neplatilo ani tak jezuitům, jako spíš jednomu advokátovi. On ho Špork neměl rád. On mu ležel v žaludku.

Braunův Betlém v Novém lese u Kuksu - Maří Magdalena jako poustevnice
Sem, milí křesťané jděte,
chci vám, div povědíti,
co se stalo v Čechách hleďte,
nyní chci vyjeviti,
nachyl, kdo jen můžeš, uši,
s divem poslechnout přísluší.
Tuhletu písničku dal vytisknout František Antonín Špork. Celým titulem se jmenovala Žalostně radostiplné historické zprávy, jak byly čarodějnice v Segedinu v Uhrách zvláště duchovně povzbudivým způsobem zkoušeny, mučeny a popraveny. Což nám právem připadá jako ironie. Namířená proti černým sousedům. Proti jezuitům. Vypráví se v ní o tom, jak v Uhrách čistí zemi od čarodějnic, které vyznaly, že by se nebyly mohly shromažďovat, kdyby byl na příslušném místě včas vztyčen kříž. Tím se naráželo na slib jezuitského představeného v Žirči (v sousedství Kuksu) vybudovat nad Žirčem obdobu vídeňské Kalvárie, kvůli čemuž požádal proto hraběte Šporka o směnu kusu lesa na hranicích obou panství za pozemek na Labi. Jezuité si ovšem na Šporkův souhlas nepočkali a nechali pořídit několik soch a tři kříže a začali budovat cestu, která vedla k plánovanému poutnímu místu ze žirečské strany. Potom však jezuitský představený zemřel a práce se zastavily. U jezuitů. U souseda nikoli. Pan Špork začal ve stejné době stavět Betlém. Vlastně - on ne. Začal mu ho Matyáš Bernard Braun. Narození Krista s velkým andělem, mimoto devět menších andělů na nebi i s klenbou z oblaků, v basreliéfu Ježíšek, Maria a Josef spolu se sedmi pastýři; rovněž na nebi v oblačné klenbě čtyři menší andělé, dohromady 26 figur, se vší kamenosochařskou a lamačskou prací činí vše dohromady 550 zlatých. Svatí tři králové se všemi svými sloužícími, koňmi a velbloudy (také celé a poloviční figury) představují dohromady 23 kusy. (Není nadto, když umělec umí počítat.) Za nějaký čas, když přijel Braun opět do Kuksu, byla už v Novém lese v pískovcové skále vyhloubena sluj a celek doplněn o dalšího klečícího pastýře, k tomu jeden kus hraběcího erbu, vše dohromady za 180 zlatých. Dnes věhlasné sochařské dílo, součást národní kulturní památky.
Leč nechybělo mnoho a žádná národní kulturní památka nebyla. Neměla být vůbec postavena.

je FAJN BYT MUZEM

>1. Muzes byt zaroven inteligentni a krasny.
>
>2. Tve telefonaty jsou do 30 sekund ukonceny.
>
>3. Pro 5-ti denni dovolenou ti staci jeden kufr.
>
>4. Nemusis sledovat sexualni zivot svych pratel.
>
>5. Muzes si sam otevrit sklenice s marmeladou.
>
>6. Stali znami te nelituji, kdyz trochu priberes.
>
>7. Tvuj zadek nikdy nehraje roli u prijimaciho pohovoru.
>
>8. Vsechny tve orgasmy jsou prave.
>
>9. Tvuj pivni pupek te nedela neviditelneho pro druhe pohlavi.
>
>10. Nemusis tahat vsude s sebou tasku plnou zbytecnosti.
>
> 11. Nikdy necistis WC.
>
>12. Vysprchovat a oblect se zvladas do 10-ti minut.
>
>13. Kdyz te nekdo zapomene pozvat na vecirek je stejne jako driv tvuj
>pritel.
>
>14. Tve spodni pradlo stoji jen 60 Kc.
>
>15. Od hlavy dolu se rozhodne holit nemusis.
>
>16. Nikoho nezajima, ze jsi jeste ve 34 letech svobodny.
>
>17. Vsechny barvy tveho obliceje jsou originalni.
>
>18. Tri pary bot rozhodne staci.
>
>19. Banan muzes snist kdekoli si umanes.
>
>20. Muzes rikat co chces, protoze ti je jedno co si o tobe ostatni
>mysli.
>
>21. Predehra je dobrovolna.
>
>22. Nikdo neprerusi sprosty vtip , kdyz vstoupis do mistnosti.
>
>23. Opravar tveho vozu ti sdeli pravdu.
>
>24. Nezajima te jestli nekdo zpozoroval tvuj novy uces.
>
>25. Mas porad stejnou naladu.
>
>26. Znas minimalne 20 zpusobu jak otevrit flasku od piva.
>
>27. Stejna prace - vice penez.
>
>28. Je fuk jak sedis, tve roztazene nohy nikomu nevadi.
>
>29. Dalkovy ovladac patri jen tobe ....pouze tobe.
>
>30. Nikdo se ti nediva na prsa, kdyz se s tebou bavi.
>
>31. Porno se toci presne podle tvych predstav a pozadavku.
>
>32. Nemit nejakou osobu rad, nevylucuje s ni mit dobry sex.
>
>33. Co je to vlastne celulitida ???!!!!!!!!!!!
>
>34. Sanci mit sex ti nikdy neprekazi spatna nalada.
>
>35. To zes prisel na party ve stejnych kalhotach jako nekolik dalsich
>kolegu jen vyjadruje tvou nalezitost k tymu.
>
>36. Jedna rolicka WC papiru ti vydrzi deset dni.

Olympic - Pták rosomák

D G C G D
Bůh mi seslal ránu, pa-da-da, pa-da-da, pa-da-da, da-da, pa-dá,
G C G D
mé klíče jsou v pánu, pa-da-da, pa-da-da, pa-da-da, da-da, pa-dá.
C G C G
Nemohu, nemohu dál, nemohu, nemohu dál,
C G D
nemohu do domu, hrůza mi hrdlo svírá.
C G C G
Nemohu, nemohu dál, nemohu, nemohu dál,
C G D
velkejma očima na mě pták Rosomák zírá.
C G C G
Šok z tebe pomalu mám, šok z tebe pomalu mám,
C G D
moc na mě nemrkej, ty ptáku Rosomáku.

Pták se kolem toulá, pa-da-da, pa-da-da, pa-da-da, da-da, pa-dá,
klíče v ruce žmoulá, pa-da-da, pa-da-da, pa-da-da, da-da, pa-dá.
Nemohu, nemohu dál, nemohu, nemohu dál,
nemohu do domu, hrůza mi hrdlo svírá.
Nemohu, nemohu dál, nemohu, nemohu dál,
velkejma očima na mě pták Rosomák zírá.
Šok z tebe pomalu mám, šok z tebe pomalu mám,
G D
moc na mě nemrkej, ty ptáku Rosomáku,
G D G D G D
Rosomáku, Rosomáku, Rosomáku.

Malinkého ptáčka

E

Jednou jsem v lese ptáčka zabil,

H7 E

malinkého ptáčka,

hajný se za to na me zlobil

H7 A

malinkého ptáčka měl

E

když z lesa domu šel

pod kamenem našel

H7 E

malinkého ptáčka.



Jednou jsem v lese ptáčka zabil,

malinkého ptáčka

hajný se za to na mě zlobil,

malinkého ptáčka měl

pod kamenem ho našel

našel pod kamenem

malinkého ptáčka.

CD: Karel Plihal - Kralici, ptaci a hvezdy

01. Kralici, ptaci a hvezdy [0:01:26.05]
02. Z minula [0:02:31.65]
03. Muj pritel Yetti [0:02:07.40]
04. K vode [0:01:39.07]
05. Rada se miluje [0:02:44.35]
06. Dopis [0:02:07.23]
07. Ticha je voda [0:01:40.57]
08. Fotka [0:01:09.35]
09. Sopka [0:01:56.70]
10. Prosim te holka [0:01:52.25]
11. Pred bouri [0:01:51.13]
12. Lasko ma [0:02:23.32]
13. Vosa [0:01:09.05]
14. Mozna [0:02:01.60]
15. Lelek [0:01:29.55]
16. Pisen [0:01:30.48]
17. Podzimni [0:02:31.20]
18. Tri andele [0:02:18.15]
19. Kde jsou [0:02:08.67]
20. Kralici, ptaci a hvezdy [0:01:19.00]